Podle českého premiéra je postoj států Evropské unie a NATO jasný a pevný, což je dobře.Něčeho dosáhnout je možné pouze za podmínky, že bude zachováno silné odhodlání a pevný postoj, uvedl Fiala s odvoláním na jednání, která vedli evropští státnici s Ruskem i Ukrajinou. Diplomatická cesta je něco, čeho se podle Fialy členské státy EU nesmí vzdát.K vyřešení situace by podle Fialy mělo dojít diplomatickou cestou, kdyby přeci jen došlo k eskalaci konfliktu, podle českého premiéra by konflikt zasáhl území, které je vzdáleno od české hranice pouhých 300 kilometrů. Nehledě na to, že věří v diplomacii, Evropa přeci jen diskutuje o sankcích pro případ, že Rusko půjde na otevřený konflikt.V případě uvalení sankcí by to mělo dopady také na evropské země, a to v různém rozsahu. Podle Fialy by tyto dopady pro Českou republiku nebyly příliš výrazné.S odvoláním na všechny informace, které má Česko a další země k dispozici, Fiala konstatoval, že všechno nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno k agresi, podle něj rovněž nedošlo ke stažení ruských vojsk a napětí na rusko-ukrajinské hranici přetrvává.Připomeňme, že prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor pro Mladou frontu Dnes, v němž se zmínil, že si nemyslí, že Rusko zaútočí na Ukrajinu a informace o ruské agresi, které kolují v těchto dnech, označil za další blamáž amerických tajných služeb.Pozice Miloše ZemanaPodle Zemana jde o další blamáž CIA, která uváděla, že Rusko zaútočí ve středu. Americké zpravodajské služby varovaly, že k ruskému útoku dojde 16. února. Podle jejich informací měl být útok zahájen leteckým bombardováním. V posledních dnech ale Rusko uvádí, že stahuje jednotky po cvičení zpět do základen. Ruské ministerstvo obrany zveřejňuje videa železničního přesunu armády.Český prezident Zeman však stejně nevěří, že se k válce schylovalo. Podle něj totiž Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Zároveň uvedl, že jde o třetí blamáž CIA.Ukrajinská otázka a jednání se ZápademV posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.