Jak píše list s odvoláním na viceprezidenta Microsofu pro bezpečnost a důvěru klientů Toma Burta, po útoku zařídila společnost „bezpečný sdělovací kanál pro ukrajinskou vládu, aby umožnila pravidelnou výměnu informací, které mohou být užitečné pro vládu a kritickou infrastrukturu“.V lednu tohoto roku mluvčí Ministerstva zahraničí Ukrajiny Oleh Nikolenko oznámil, že webové stránky ministerstva vnitra a řady dalších státních orgánů nefungovaly kvůli hackerskému útoku. Podle informací úřadu pro speciální státní spojení byly ukrajinské státní webové stránky vystaveny nejmohutnějšímu útoku za poslední čtyři roky. Bezpečnostní služba a národní policie Ukrajiny zahájily později trestní řízení v kauze kyberútoků. V Kyjevě prohlásili, že se na útocích podílelo Rusko. Mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov zamítl obvinění Ruska z lednových kybernetických útoků na webové stránky ukrajinských státních orgánů.Po útoku společnost Microsoft prohlásila, že do počítačových systémů řady ukrajinských vládních institucí bylo zavedeno škodlivé programové zabezpečení zamaskované pod vydíračské programy. Později ukrajinská státní služba pro speciální spojení a ochranu informace oznámila, že spolupracuje s Microsoftem kvůli kybernetickému útoku a že se zkoumá verze kombinace tří vektorů útoku.Napjatá situace kolem UkrajinyV posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.