Na facebookovém účtu totiž stojí: „701 křížků za 701 zmařených životů po bombardování Prahy 14. února 1945. Památku obětí leteckých náletů na Prahu v letech 1944 a 1945 uctily u pamětní desky na Karlově náměstí také ministryně Jana Černochová a starostka městské části Praha 2 Alexandra Udženija. O zřízení pamětní desky, která je vyrobena ze střepin leteckýh pum spadlých na českém území, se zasadila paní Černochová ještě v roli starostky Prahy 2.“Na webových stránkách ministerstva se píše, že dílo sochaře Petra Císařovského bylo vytvořeno ze střepin leteckých pum shozených na konci války na Prahu.V souvislosti s minulostí však Černochová zmínila i přítomnost a situaci kolem Ukrajiny.Dodala, že si všichni drží palce, aby další dny nepřinesly eskalaci problému, ale aby byl vyřešen mírovou a diplomatickou cestou.Bombardování PrahyJak se dále píše na webu, první spojenecké bomby dopadly na Prahu už 15. listopadu 1944, poškodily elektrárnu v Holešovicích a zabily několik lidí. Únorová situace byla ale úplně jiná. Bombardování Prahy zapříčinila souhra okolností. Archivní materiály i svědectví letců ukazují, že Praha byla bombardována Američany omylem – cílem byly německé Drážďany, píše se. Hlavnímu navigátorovi totiž přestal fungovat radar a nepomohlo ani počasí. Kvůli vysoké oblačnosti a silnému vetru se letouny odchýlily od původní trasy na Drážďany. Útočilo 62 letounů B-17, které shodily během pouhých pěti minut přes 152 tun bomb.Nálet zasáhl čtvrti Radlice, Smíchov, Pankrác, Nusle, Vršovice, Podolí, Nové Město a Vinohrady a vyžádal si stovky mrtvých a skoro dvanáct stovek zraněných. Americká letadla se objevila nad Prahou krátce po poledni. Ačkoliv se spustily sirény, lidé do krytů neprchali. Vysvětlení je prosté. Podle kurátora letecké sbírky Národního technického muzea Michala Plavce to bylo způsobeno tím, že lidé zažili již mnoho planých poplachů.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.