„Podívejte se, kdyby byla plánovaná nějaká válka proti Ukrajině, média by se chovala absolutně jinak. Protože média jsou dělostřeleckou přípravou moderní války,“ řekl Lukašenko na schůzce s ukrajinským politikem Alexandrem Morozem. Slova běloruského prezidenta cituje jeho web. Řekl, že „jakmile ztichnou na chvíli tyto povyky o válce na Ukrajině, zazní znovu z Ameriky signál k posílení hysterie. Je tedy jasné, kdo tuto válku potřebuje“.Lukašenko také označil za žvásty zprávy, že Bělorusko je připraveno na útok na Ukrajinu. Podle jeho slov to nikdy nepotřeboval, a nepotřebuje to ani dnes.Lukašenko dříve nejednou prohlásil, že politické vztahy mezi Běloruskem a Ukrajinou klesly na nejnižší bod. Ukrajina je jednou ze zemí, kterou Bělorusko obvinilo stejně jako západní státy ze zásahu do svých vnitřních záležitostí a také z toho, že z jejího území byly koordinovány protestní akce běloruské opozice po prezidentských volbách roku 2020. Vztahy mezi Kyjevem a Minskem se zhoršily poté, co ukrajinské ministerstvo zahraničí po inauguraci Lukašenka prohlásilo, že ho nepovažuje za legitimního prezidenta.Válka „cizíma rukama“Běloruský prezident prohlásil, že Západ chce rozpoutat konflikt na Ukrajině, aby válčil cizíma rukama.Ukrajinská otázka a jednání se ZápademV posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.