Dotyčný zdůraznil, že Moskva může dokázat připravenost na diplomatické urovnání konfliktu stažením vojsk od hranice s Ukrajinou. „(Rusko, pozn. red.) se má věnovat zmírnění napětí a ne jeho eskalaci,“ míní Blinken.Ministr rovněž vyslovil přesvědčení, že diplomatický způsob urovnání situace kolem Ukrajiny je i nadále možný. Podle jeho slov, když Rusko vyhrotí situaci, bude reakce USA a jejich spojenců rychlá, jednotná a tvrdá. V Moskvě ale kategoricky popírají plány, které jí připisuje Západ.Dále také podotkl, že nikoho nepřekvapí, když Rusko podnikne provokaci nebo způsobí incident, a pak ho využije k ospravedlnění válečných aktivit. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přitom učinil během včerejšího telefonního rozhovoru s Blinkenem prohlášení, že propagační kampaň USA a jejich spojenců ohledně ruské agrese proti Ukrajině sleduje provokační cíle.Západ v poslední době obviňuje Moskvu z příprav invaze na Ukrajinu a zvyšuje svoji přítomnost ve východní Evropě. Rusko všechna obvinění popírá a zdůrazňuje, že přesunuje vojska v rámci vlastního území, a také připomíná, že se neúčastní vnitřního ukrajinského konfliktu a neporušuje žádné dohody, na rozdíl od Kyjeva, který nedodržuje minské dohody.Ukrajinská vláda soustředila na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR větší část své armády, která pravidelně ostřeluje domobranu, včetně použití zakázané techniky předané západními státy.Dodávek zbraní v hodnotě několika miliard dolarů se účastní USA, Velká Británie, Kanada, Francie, Polsko, Turecko, Litva, Česko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko. Rovněž do země stále přicházejí další cizí vojenští instruktoři.V Moskvě nejednou vyzvali k zastavení dodávek zbraní do daného regionu, poněvadž to může povzbudit Kyjev k válečným aktivitám.