Neustálá eskalace situace kolem Ukrajiny se stala hlavním tématem dnešního telefonického hovoru mezi prezidenty Spojených států a Ruské federace. Z materiálů zveřejněných americkou stranou vyplývá, že Washington stále doufá, že ukrajinskou krizi se podaří vyřešit diplomatickou cestou, ale počítá s jakýmikoliv variantami vývoje situace.Americký prezident údajně sdělil svému ruskému kolegovi, že v případě další eskalace kolem Ukrajiny přijde ze strany Spojených států a jejich spojenců rozhodná reakce. Moskva by podle něj při tomto vývoji situace narazila na rychlé a vážné komplikace. Samotný případný vojenský konflikt oslabí pozici Ruska na mezinárodní scéně a způsobí rozsáhlá lidská utrpení. Bílý dům nevidí žádnou podstatnou změnu v dynamice krize kolem Ukrajiny. Biden vyjádřil během rozhovoru s Putinem své znepokojení ohledně osudu amerických občanů, kteří se momentálně nacházejí na Ukrajině. Oba prezidenti se přitom dohodli, že jejich zástupci zůstanou v následujících dnech v kontaktu.Plnění minských dohod Jak později uvedl poradce ruského prezidenta pro otázky zahraniční politiky Jurij Ušakov, Putin během jednání s Bidenem podotkl, že Spojené státy a jejich spojenci nevynakládají dostatečné úsilí, aby přiměly Ukrajinu k plnění minských dohod uzavřených ještě v roce 2015. Poradce ruského prezidenta zároveň uvedl, že Rusko ukončilo vypracování své odpovědi na reakci USA a NATO ohledně návrhu smlouvy o zárukách bezpečnosti a poskytne své oficiální stanovisko v nejbližší době.Ukrajinská otázka a jednání se ZápademV posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.