Výzkumníci rozebrali údaje shromážděné v rámci novozélandského projektu pro kontrolu zdraví a rozvoje více než jednoho tisíce lidí narozených v letech 1972 a 1973. Využili mj. informace o stavu nervových vláken sítnice a vrstvy gangliových buněk u 865 účastníků průzkumu po dosažení 45 let. Pak porovnali vědci tyto údaje s výsledky kognitivních testů účastníků.Ukázalo se, že tlustší vrstvy gangliových buněk a nervových vláken sítnice korigovaly s lepšími kognitivními ukazateli, a to jak v dětství, tak i v dospělosti. Tenčí sítnice byla spojena s menší rychlostí chápání a reakce na získávanou informaci.Nejdříve je třeba zjistit, jestli ztenčení sítnice opravdu poukazuje na nebezpečí vývoje Alzheimerovy choroby anebo jde o zákonité změny, k nimž dochází věkem. Bude-li spojení s chorobou potvrzeno, umožní to zjistit riziko ještě před objevením symptomů a podniknout nezbytná opatření.