Objev byl učiněn v jeskyni Grotte Mandrin ve francouzském regionu Rhône. Archeologové zde našli dětský zub druhu homo sapiens a několik kamenných předmětů, které jsou staré zhruba 54 tisíc let. To je o několik tisíc let dříve, než se podle dosavadních vědeckých hypotéz měl tento druh homo v oblasti objevit.Za objevem stojí tým pod vedením profesora Ludovica Slimaka z Univerzity v Toulouse. Výsledky archeologické práce byly uveřejněny v časopise Science Advances.Neandertálci se v Evropě objevili asi před 400 tisíci lety. Doposud se předpokládalo, že vymřeli zhruba před 40 tisíci lety, brzy poté, co se objevili první zástupci rodu homo sapiens, kteří sem přišli z Afriky.Nový objev archeologů ale nasvědčuje, že sem naši přímí předci dorazili mnohem dříve a oba druhy spolu koexistovali přinejmenším 10 tisíc let, než neandrtálci vyhynuli. Tato skutečnost tudíž zpochybňuje dosavadní přesvědčení, že po svém příchodu homo sapiens rychle převládl a neandertálce vyhubil.Soudě podle vykopávek neandertálci obývali jeskyni po dobu zhruba 20 tisíc let. Nicméně dětský zub spolu s kamennými nástroji byl objeven ve vrstvě staré 54 tisíc let. Archeologické nálezy tudíž nasvědčují, že první skupiny moderních lidí obývaly danou lokalitu po dobu zhruba dvou tisíc let. Následně byla jeskyně neobydlená a až poté sem přišli neandertálci, kteří zde bydleli dalších několik tisíc let, až dokud se sem zhruba před 44 tisíci lety opět nevrátili lidé.Pokud se ale naši předci skutečně nedopustili genocidy neandertálců, tak zůstává otázkou, proč jsme nakonec převládli.Podle některých teorií za to může naše schopnost vytvářet umění, náš jazyk či možná lepší mozek. Podle profesora Chrise Stringera z Muzea přírodní historie v Londýně je naší výhodou schopnost lepší organizace.Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.