Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve středu prohlásil, že Kyjev nebude dodržovat minské dohody o vyřešení konfliktu v Donbasu podle podmínek Ruské federace.Ale ve skutečnosti existuje pouze jedna verze minských dohod, kterou Ukrajina podepsala a zavázala se ji dodržovat.Prezident Ukrajiny Zelenskyj dříve řekl, že si ani nepamatuje, kdo dohody v Minsku podepsal, ale že se prý minské dohody hodí jako důvod sankčního nátlaku na Rusko. Přitom splnit dohody by Kyjevu pomohlo, protože právě dohody hovoří o jednotném celku Ukrajiny. Proč Ukrajina neuznává, co ratifikovala, a sabotuje mírový proces? Sputnik se zeptal bývalého velvyslance ČR na Ukrajině a v Rusku, poslance za SPD Jaroslava Bašty.Bašta: Na Minsk II. je třeba se pro pochopení ukrajinského přístupu dívat především z hlediska jejich účelu. Jak jejich předchůdce z roku 2014, tak ony samotné jsou nástrojem ke zmrazení konfliktu na východní Ukrajině. Z jejich znění jasně vyplývá, že se vztahují pouze na Ukrajinu a obě povstalecké republiky Luhanskou a Doněckou. Ruská federace v nich má stejné postavení jako Francie a Spolková republika Německo, tedy oficiálně není účastníkem konfliktu.Čtenářům připomeneme, že Minsk II. požaduje po subjektech, které jsou vůči sobě v konfliktu (Ukrajina vs. Donbas): okamžité a úplné přerušení palby, stažení těžkých zbraní, zajištění ze strany OBSE efektivního monitorování a ověření režimu zastavení palby a stažení těžkých zbraní, zavedení zvláštního režimu v Donbasu (v souladu s ukrajinským zákonem „o dočasném uspořádání místní samosprávy v jednotlivých regionech Doněcké a Luhanské oblasti“ na základě linie stanovené minským memorandem z 19. září 2014.)…Děkuji. Je třeba připomenout, že jak Minské dohody I., tak Minské dohody II. byly podepsány po významných porážkách ukrajinských ozbrojených sil, což se stalo v roce 2014 v tzv. kotli u Ilovajska a v únoru 2015 v kotli u Debalceva.Druhým důvodem, proč Kyjev nikdy nehodlal minské dohody dodržovat, představuje skutečnost, že Ukrajina by se de facto stala federací, což by asi do budoucna ohrozilo její další existenci, zejména tehdy, kdyby se měl zachovat podobný vládní kontingent, který Ukrajinu řídí nyní. Ukrajina je evidentně páka vlivu na Rusko, nechala se ukolébat tím, že jí Západ „fandí“ [proti Rusku]. Motivy Západu jsou snad zřejmé…Dohoda z Minsku žádá/garantuje ještě také provedení amnestie, výměnu válečných zajatců, zajištění humanitární pomoci, výplatu penzí, obnovu plné kontroly státní hranice ze strany ukrajinské vlády, poté, co Ukrajina vyhoví ze své strany minským dohodám. Dále se píše o reformě ústavy a o volbách, také o konání kontroly ze strany kontaktní skupiny.Ukrajinské vedení vždy odmítalo jednat s představiteli obou lidových republik. Tím se nivelizuje podstata věci. Jak mohou být dohody dodrženy, když jedna ze stran minimálně naprosto odmítá kontakt s druhou stranou?Kromě toho se v dohodách nemluví o další odtržené oblasti, a sice o poloostrovu Krym. Oficiální snahu Ukrajiny samozřejmě představuje reintegrace Doněcka, Luhanska a Krymu, jak to dokládá návrh zákona „O přechodném období“, který na konci listopadu vnesl do parlamentu prezident Zelenskyj. Vyvolal tím současnou krizi, proto ho na konci ledna zase stáhl.Na závěr musím konstatovat, že Kyjev i v budoucnu bude [snad] dodržovat pouze zastavení palby a vytvoření demilitarizovaného pásma na frontové linii, nikoliv minské dohody jako takové. Občas ani to ne.Děkujeme za rozhovor.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.