„Jak se uvádí ve zprávě finské vlády o zahraniční a bezpečnostní politice vydané na podzim 2020, finská zahraniční, bezpečnostní a obranná politika je založena na zajištění manévrovacího prostoru a možností v národním plánu. Na tomto základě si ponecháváme možnost požádat o členství v NATO. Rozhodnutí vždy vycházejí z reálné situace a zohledňují změny bezpečnostního prostředí v mezinárodním kontextu,“ uvedl ministr.Stoltenberg o Finsku a ŠvédskuGenerální tajemník NATO Jens Stoltenberg se dříve vyjádřil o připravenosti přijmout do NATO Finsko a Švédsko. Jeho výroky byly označeny jako bezostyšný pokus, jak vyvíjet tlak na státy, které podporují přátelské vztahy s Ruskem, uvedli na ruském ministerstvu zahraničí.Stoltenberg dříve uvedl, že Švédsko a Finsko v mnoha ohledech odpovídají obranným standardům NATO, a v případě jejich odpovídajícího politického rozhodnutí by se tyto země mohly rychle připojit k NATO. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dříve uvedl, že Moskva respektuje suverenitu Finska a Švédska, ale nerespektují ji ti, kteří chtějí vyprovokovat vstup těchto zemí do NATO.Ruský návrh bezpečnostních záruk také zahrnuje stažení sil NATO z Bulharska a Rumunska, které se k alianci připojily po roce 1997. Jedna z otázek se totiž týkala toho, co znamenají ruské požadavky pro Rumunsko a Bulharsko.Na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Zejména Moskva od svých západních partnerů požaduje právní záruky odmítnutí dalšího rozšiřování NATO na východ, připojení Ukrajiny k alianci a zřízení vojenských základen v postsovětských zemích. Návrhy také obsahují klauzuli o nerozmístění útočných zbraní NATO v blízkosti hranic Ruska a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.