V článku se píše, že dané viry vkládaly své geny tak, že ovlivnily masovou expresi myelinové bazické bílkoviny Mbp, která byla původně pro obratlovce cizorodá.Mbp se objevila u zvířat zjevně současně s výskytem čelistí, a byla nalezena u většiny žijících obratlovců, zejména těch pocházejících z předků chrupavčitých ryb, nikoli však u ryb bez čelistí (mihulotvaří a sliznatky). Jak vysvětlují autoři studie, gliové buňky oligodendrocytů, které tvoří myelinový obalkolem axonů neuronů, se musely vyvinout společnou evolucí astrocytů se Schwannovými buňkami. Ty první vytvořily větvené struktury, zatímco ty druhé měly specializované mechanismy pro syntézu proteinů a lipidů, z nichž je tvořen myelinový obal.Schwannovy buňky se musely vyvinout jako první, protože produkují myelin pro neurony v periferním nervovém systému (spíše než v centrálním nervovém systému, jako v případě oligodendrocytů), který je potřebný k posílení senzomotorických nervů, které se podílejí na rychlém rozpoznání nebezpečí a úniku. .Zmiňme také to, že vědci objeviliv DNA krys integrázu (enzym pro vkládání genetických sekvencí) virového původu RNLTR12-int. Jedná se o zbytek sekvencí potřebných pro cyklus virové replikace. Je přitom demonstrováno, že výskyt tohoto prvku je domnělým klíčovým krokem ve vzniku obratlovců. Ukázalo se, že u široké skupiny zvířat dochází v oligodendrocytech ke zvýšené expresi sekvencí podobných RNLTR12-int, zvaných retromyelin. Tyto sekvence se skrytě replikovaly v genomu, a nakonec narazily na klíčové oblasti regulující Mbp.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.