Konečná podoba taxonomie EU proti původnímu návrhu odstranila dílčí termíny pro nahrazení zemního plynu nízkoemisními plyny do r. 2026 (30 %) a r. 2030 (55 %) a ponechala jen konečný rok 2035, kdy státy budou muset nahradit zemní plyn bioplynem nebo vodíkem. Evropská komise přitom také odstranila požadavek na jejích spoluspalování.Pokud ale jde o jádro, zásadní podmínky se nezměnily. Povolení provozu současných jaderných elektráren zůstane jen do konce roku 2040. O pět let déle mohou pak fungovat elektrárny nové, spadající do takzvané třetí generace. Nový blok v Dukovanech a jiné aktuální záměry tak splní podmínky zelené taxonomie, pokud získají stavební povolení do roku 2045.K úpravě komise nesáhla ani v případě postavení hlubinných úložišť, ve kterých musí země do roku 2050 zajistit provoz trvalého úložiště jaderného odpadu. Takové úložiště zatím v Evropě neexistuje, ale v roce 2024 jej zprovozní první Finsko a plány má i Švédsko a Francie.Výstavba reaktorů čtvrté generace je bez časového omezení. Jedná se ale o dosud neprověřenou technologii.Dnešní upravený návrh taxonomie ještě nemusí být konečný. Během následné čtyřměsíční lhůty mohou státy EU nebo europoslanci vznést námitky. Rakousko a Lucembursko už pohrozily žalobou kvůli povolení jaderné energetiky. Rakouský kancléř Karl Nehammer na Twitteru podpořil rakouskou ministryni životního prostředí při hledání právních cest, jak jádro ze seznamu podporovaných zdrojů vyškrtnout. Atomová energie podle něj není ani zelená, ani udržitelná.Zdravý evropský kompromis?Česká místopředsedkyně Evropské komise odpovědné za justiční záležitosti Věra Jourová hodnotí upravený návrh EK jako jednoznačný úspěch.„V dnešní době vysokých cen energií je to dobrá zpráva – taxonomie přinese předvídatelnost pro trh a v dlouhodobějším měřítku také levnější energii vyrobenou v Evropě. A tak pomůže nezávislosti Evropy na geopolitické mocenské hře,“ dodala.Ne všichni však vnímají schválené podmínky pro dočasné uznání jádra a plynu za zelené investice jako úspěch. Pod příspěvkem Jourové se objevila řada komentujících, kteří neshledali žádný kompromis.„Moc nechápu, v čem je to dobrá dohoda pro ČR? U jádra obtížně splnitelné hlubinné úložiště do roku 2050. U plynu přechod na dekarbonizované plyny do konce 2035 – v ČR v případě větších plynovek nesplnitelné. V čem je to, prosím, „dobrá“ zpráva?“ ptal se Daniel Grecman.„Nejhorší, co je v tomhle návrhu uvedeno, je to, že je to na přechodné období,“ upozornil Pavel Masař.Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.