Jde o stížnosti PGNiG ze dne 15. října 2018 proti rozhodnutí EK ohledně soutěžních povinností. Kromě toho jde v tomto případě také o stížnost z června 2019 na to, že Evropská komise zamítla obvinění z porušení pravidel Evropské unie (EU) vůči společnosti.Zároveň PGNiG v samostatné osobní stížnosti Evropské komisi obvinila Gazprom z nastavování nespravedlivých cen pro Polsko a bránění volnému průtoku plynu přes země EU. Tato stížnost byla zamítnuta Evropskou komisí v červnu 2019.V srpnu 2020 byla jménem akciové společnosti Gazprom podána odvolání k příslušnému soudu Polska. Projednávání stížností se konalo v květnu 2021.Kromě toho bylo 13. ledna 2022 uveřejněno, že EK a Mezinárodní energetická agentura (IEA) hodlají provést koordinovaný útok proti Gazpromu, aby jej donutily změnit své chování na trhu. Evropská komise obvinila společnost z umělého nafukování poptávky po plynu a nedostatku paliva v Evropě, ačkoli samotný holding ujišťuje, že všechny smlouvy o dodávkách plní.První místopředseda energetického výboru dolní komory ruského parlamentu Igor Ananskich 18. ledna řekl, že Gazprom by na to neměl nijak reagovat, společnost má svou vlastní politiku, navíc „velmi správnou a vyváženou“. Gazprom podle něj dodává do Evropy asi 25-30 % plynu, všechno ostatní jsou jiní dodavatelé.Dlouhodobá dohoda mezi PGNiG a Gazpromem předpokládá dodávky do Polska až deseti miliard kubíků plynu ročně. Podle takzvaného take-or-pay musí koncern nakupovat nejméně 8,7 miliardy kubíků plynu ročně. Kontrakt platí až do konce roku 2022. Polské vedení nejednou prohlásilo, že ho nehodlá prodloužit.