Čaputová má za to, že posílení obrany východní hranice Slovenska i celého východního křídla NATO spojeneckými silami je v zájmu Slovenska. Vyzvala také k zachování soudnosti a rozlišování mezi fakty a propagandou.„Mezi ruskými požadavky jsou i takové, které si zaslouží pozorné vyslyšení. Jako například návrh na zákaz některých zbraňových systémů v Evropě, a proto má smysl s nimi dále vést dialog. Ale mezi legitimní práva Ruska nepatří to, že může rozhodovat o osudech jiných bez ohledu na jejich zájmy,“ řekla slovenská prezidentka. Aktuální situace si podle ní vyžaduje rozumné kroky a silné hodnotové postoje.Prezidentka odmítá požadavky Ruska, aby se země, které nejsou součástí NATO, vzdaly vstupu do Aliance a některé členské země včetně SR přijímaly techniku a vojáky pouze se souhlasem Ruska.Podle Čaputové je potřeba se vymezit proti návratu k časům, kdy si všechny velmoci dělily kontinent na sféry vlivu.„Nejhůře z toho vždy vzešly národy, jako je ten náš, které ztratily i svobodu rozhodování a zároveň se jejich území stalo bojištěm mocenských zájmů jiných,“ dodala.Slovensko má podle ní v současnosti prostřednictvím členstva v Evropské unii a NATO takovou svobodu rozhodování nad vlastním osudem a vliv na dění v Evropě jako nikdy předtím.Čaputová považuje za potřebné důkladně prověřit domácí krizový management a obranu. Ačkoliv si prý Slovensko konflikt nepřeje, nad jeho hrozbou nesmí zavírat oči. Mezi možné dopady, které by takový konflikt mohl mít na Slovensko, prezidentka řadí utečeneckou krizi.Prezidentka také vyzvala ke kritickému rozlišování mezi fakty a propagandou. Ptá se lidí, zda jsou ochotni věřit tomu, že NATO nebo Ukrajina je agresor. Uvedla, že zatímco Rusko má na hranicích 100 tisíc vojáků, tak Aliance jich má do 5 tisíc.Na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy smlouvy se Spojenými státy a dohody s NATO o bezpečnostních zárukách. Zejména Moskva od svých západních partnerů požaduje právní záruky odmítnutí dalšího rozšiřování NATO na východ, připojení Ukrajiny k alianci a zřízení vojenských základen v postsovětských zemích. Návrhy také obsahují klauzuli o nerozmístění útočných zbraní NATO v blízkosti hranic Ruska a stažení aliančních sil ve východní Evropě na pozice z roku 1997.Kyjev a západní státy nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným nárůstem „agresivních akcí“ Ruska v blízkosti hranic Ukrajiny. Rusko taková obvinění opakovaně odmítlo a uvedlo, že jsou využívána jako záminka k rozmístění dalšího vojenského materiálu NATO v blízkosti ruských hranic. Tiskový mluvčí prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá vojska na svém území a dle vlastního uvážení, což nikoho neohrožuje a nikoho by to nemělo znepokojovat.Jak již dříve řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, Rusko nevytváří žádné záminky pro konfliktní situaci kolem Ukrajiny. Rusko podle něj nevylučuje, že Západem vychvalovaná hysterie kolem Ukrajiny má za cíl pokrýt kyjevskou linii sabotování minských dohod o Donbasu. Kreml poznamenal, že informační hysterie USA a NATO o Ukrajině je velkoryse orámovaná lžemi a fejky.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.