Z analýzy vyplývá, že počet žádostí ve srovnání s říjnem 2021, kdy jich dostaly úřady asi 65 000, vzrostl o 9 procent, přičemž řada zemí obdržela nejvícežádostí od doby uprchlické krize v roce 2016. Listopadová čísla tak zopakovala říjnový rekord, kdy po převzetí moci islamistickým hnutím Tálibán* začalo mnoho lidí z Afghánistánu vyhledávat ochranu.Od Afghánců přišlo nejvíce žádostí i v listopadu, a to přibližně 13 000. Největší počet žádostí o azyl od roku 2016 připadá i na Syřany, kteří jich podali celkem asi 11 500. Mezi dalšími hlavními zeměmi, jejichž občané žádají o evropskou ochranu, jsou Irák, Pákistán, Venezuela a Kolumbie.Počet nezletilých, kteří přijíždějí bez rodičů, také podle údajů zůstává vysoký, a oproti údajům, které byly stabilní až do května 2021, se dokonce zdvojnásobil. Zhruba 3200 žadatelů o azyl v listopadu uvedlo, že jsou nezletilými osobami bez dospělého doprovodu. Afghánistán představoval polovinu všech podobných žádostí.Více než 431 000 případů stále nebylo na konci listopadu 2021 vyřízeno, protože úředníci nezvládají nápor žádostí.Migrační krize v EUEvropská migrační krize, která byla způsobena velkým počtem imigrantů směřujících do EU, vyvrcholila v roce 2015. Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – balkánskou a středomořskou trasou.Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu. Podle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu, zejména Syřané, Afghánci, Iráčané a také z Afriky a západního Balkánu.*teroristická organizace zakázaná v RuskuSledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.