Co ale k těmto ztrátám v investičních fondech vedlo? Markéta Šichtařová tvrdí, že kořeny lze hledat zhruba před třinácti lety, kdy centrální banky po celém světě začaly „jak zběsilé“ tisknout peníze v naději, že se tím podaří dosáhnout hospodářského růstu. To se ale podle ekonomky moc nedařilo.Tím se podle ní roky natlakovávalo podhoubí pro ohromný inflační růst, který začal z růstu cen cenných papírů nebo nemovitostí a pak se pomalu přetavoval do růstu cen energií a nakonec i do spotřebitelských cen.„Teprve v tu chvíli se centrální banky světa probraly z transu a došly ke zjištění, že by taky měly proti inflaci něco začít dělat. Ale bylo už pozdě. Inflace tu už je. Je tu kvantum peněz natlačené do oběhu. A pokud by centrální banky tyto peníze natlačené do oběhu zase stáhly, dojde přesně k tomu, čeho se uplynulých 13 let bály: Totiž k závažnému hospodářskému poklesu, k bankrotům firem. A tak se s tím budou centrální banky zase jenom crcat a budou víc mluvit než jednat. A inflace tu zůstane dlouho,“ konstatovala ekonomka.Úplné nic ale, jak upozorňuje Šichtařová, centrální banky dělat nemohou, a proto začaly proti inflaci, kterou samy roky zakládaly, bojovat zvyšováním úrokových sazeb. To bohužel ale má podle ekonomky řadu vedlejších efektů.„Akcie sice pravděpodobně ještě nejsou na začátku mohutného vyfouknutí své cenové bubliny, toto je zatím zřejmě jen dočasný výprodej a to „hlavní“ teprve přijde až za pár měsíců, ale tak jako tak, letos se rozhodně nezopakuje veleúspěšný rok, jaký akcie zažívaly loni,“ předpovídá ekonomka.Optimismus na akciových trzích se podle ní skutečně vypařil, což značně ovlivnilo to, že akciové trhy poslední týden padaly. Třešničkou na dortu se nakonec stalo oficiální potvrzení americké centrální banky Fed, která oznámila, že chce zpřísňovat svou měnovou politiku.Ale i když, jak upozorňuje ekonomka, to může vypadat jako skoro nic v porovnání se sazbami České národní banky, které se již zvýšili téměř na 4 %, kroky amerického Fedu se vždy odráží na vývoji světové ekonomiky.„Nastavení jeho úrokových sazeb ovlivňuje to, za kolik si budou půjčovat domácnosti, firmy a vlastně i státy. Zároveň sazby Fedu ovlivňují, jak budou investoři financovat své investice na trzích. Fed tak svými kroky jednoznačně zchladí náladu na finančních trzích. Na všech trzích. Tedy na globálních trzích. Tedy i v Evropě. Tedy i u nás,“ zdůraznila Šichtařová.„Svým způsobem se tedy nacházíme v jakémsi bodu zlomu. Poměry v globální ekonomice se mění. Pro cenné papíry nastávají těžší časy. A s nimi třeba i pro podílové nebo penzijní fondy,“ uzavřela celou věc ekonomka.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.