Na první pohled jde o odvětví přímo nevázané, ale v podstatě souvislé.Dodal, že hrozí i zhoršení kvality krmiva pro dobytek, tedy snížení obsahu tuku v mléce, tudíž zdražování třeba másla.V dalším statusu Kovanda vyzdvihl, že k výrobě hnojiv je potřeba dost plynu.„Jenže místo hnojiv se loni z plynu, co byl k dispozici, ve velkém vyráběla elektřina. Protože jí kvůli nepřízni počasí nevyrobily dost zelené zdroje typu větru či vody, a kvůli překotnému odstavování ani uhelné a jaderné elektrárny,“ zdůraznil.Na začátku měsíce Kovanda zareagoval na článek Bloombergu, v němž se hovoří o tom, že Německo zvažuje finanční pomoc, která by domácnostem pomohla zaplatit náklady na vytápění v zimních měsících.Pomoc bude zaměřena na lidi, pro které náklady na vytápění tvoří neúměrný podíl na disponibilním příjmu.Podle publikace se jedná o poslední známku vládního opatření k řešení energetického tlaku v Evropě.V dotyčném článku se připomíná, že evropské ceny zemního plynu letos znovu vzrostly poté, co se v roce 2021 více než ztrojnásobily. Rostoucí ceny energií zasáhly domácnosti, účty raketově stoupaly a přinutily řadu průmyslových odvětví omezit produkci. Ústředním bodem krize byl nedostatek dodávek z Ruska.„Němci... postavili si plynovod z Ruska, který nepoužívají. ...postavili si plně funkční jaderné elektrárny, které nepoužívají. Takže jim i Evropě rekordně zdražila elektřina. Vytáhnou tak teď z kapes dětí i ještě nenarozených peníze, aby si od drahé elektřiny na dluh ulevili,“ okomentoval situaci ekonom Lukáš Kovanda.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.