Ruská strana během jednání se Spojenými státy v Ženevě (9. až 10. ledna) požádala o právnicky zakotvené garance nerozšiřování NATO směrem na východ. Následovala další jednání Rady Rusko-NATO a 13. ledna s OBSE. Aliance dle slov hlavního tajemníka Jense Stoltenberga žádné garance neposkytne. Ministerstvo zahraničí USA také nesouhlasí s požadavkem na zastavení rozšiřování.Dle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova po skončení jednání Spojené státy slíbily, že tento týden „dají na papír“ odpověď na ruské návrhy o bezpečnostních zárukách, a také se očekává písemná odpověď NATO. Připomínáme, že koncem minulého roku RF poslala americké stráně vlastní návrhy. Další etapa jednání má proběhnout mezi hlavami MZV RF a USA, a to 21. ledna v Ženevě během zahraniční cesty Blinkena.Lavrov dříve pronesl, že pevně počítá s konkrétními odpověďmi, které byly slíbeny na ty návrhy dokumentů, které Rusko předalo Spojeným státům a členům NATO. „Existuje důvod se domnívat, že v těchto dnech dojde k nějakým kontaktům na toto téma,“ podotkl politik.Hlavním kamenem úrazu probíhajících jednání je otázka vojenské přítomnosti spojeneckých sil u hranic Ruska, a také rozšiřování aliance na východ, jmenovitě zařazení Ukrajiny mezi členy NATO. V náročné pozici se ocitly západní státy, zejména Francie a Německo, které již dříve vyslovovaly svůj nesouhlas s tímto krokem. Dle diplomata Bašty existují dvě cesty, jak se situace může rozuzlit.„Dnes tato otázka stojí tak, že Západ slovně nemůže uznat, že Ukrajina se nesmí stát členem NATO. Na druhou stranu však chápe, že kvůli tomu nemůže jít do války s Ruskou federací. Za to mu Ukrajina nestojí. Zbývají jen dvě možnosti - buď Kyjev přistoupí na minské dohody II, a tím pádem se dle regulí Severoatlantické aliance Ukrajina nebude moci stát členem, nebo RF uzná obě povstalecké republiky a poskytne jim oficiálně vojenskou pomoc. Tuto variantu považuji za pravděpodobnější, protože očekávám, že někdy počátkem února dojde k útoku ukrajinských ozbrojených sil na Doněck a Luhansk. Zopakují tak scénář z 8. 8. 2008 z Jižní Osetie či z roku 2014, kdy ke svržení prezidenta Janukovyče došlo v závěru Zimních olympijských her v Soči,” vysvětlil svůj postoj bývalý český velvyslanec.Po jednání v Ženevě Wendy Shermanová prohlásila, že k hlavním tématům pro Spojené státy patří mimo jiné určité typy raketových systémů, rozmístěni raket a jaderná politika. Ptali jsme se pana Bašty, v čem může spočívat řešení přijatelné pro obě strany. K tomu diplomat poznamenal: „V současné situaci Spojené státy musejí v této oblasti respektovat technologickou převahu ruských ozbrojených sil. Nakonec tedy dojde ke kompromisu, který bude reflektovat většinu ruských požadavků.“Dle Jaroslava Bašty jednání v Ženevě nepřinesla zatím jasné výsledky. Na závěr politik prohlásil: „Obávám se, že zatím jenom k odkladu silového řešení ze strany Ruské federace na východní Ukrajině, a Čínské lidové republiky ve vztahu k Tchaj-wanu. Očekávám řešení někdy ke konci února. Nevypukne-li poté rozsáhlý vojenský konflikt v Evropě, další jednání již budou věcná a konstruktivní.“Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.