9. prosince 2021 přinesla tisková agentura Reuters zprávu o tom, že Israel plánuje simulaci digitálního útoku na banky hackery v deseti zemích světa. Podle nich to mají být jakési „válečné hry,“ za účelem zjištění zranitelnosti těchto institucí a zranitelnosti mezinárodních finančních trhů pod útokem hackerů. Měly být k tomu použity informace z „tmavé sítě,“ neboli Dark Web, což je internetový okruh s podloudně prodávaným a všeobecně zakázaným zbožím. Informace o plánované simulaci měly být rozšířeny pomocí nepravdivých zpráv, které by je vydávaly za skutečnost. No – a co když by to byla skutečnost?

Je to zajímavá zpráva, která může mít dalekosáhlé následky. Jistě si dobře vzpomínáte na jinou simulaci, nazvanou Event 201, která byla zaměřena na obranu proti celosvětovému útoku formou epidemie, která proběhla 18. října 2019 v New Yorku. Hlavní činitel tam byl samozřejmě Bill Gates, ale financoval to i Soros, což utajili. 2,5 měsíců poté jsme měli skutečnou epidemii, měli jsme Koronavirus!

K tomu můžeme přidat další informaci, týkající se israelské firmy NSO Group Technologies, která vyvinula špionážní počítačový program, nazvaný Pegasus. Postupem času se přišlo na to, že s pomocí tohoto „spyware“ špehují novináře, politiky, diplomaty a různé činovníky, kteří se zasazují za lidská práva. Stejně tak prý špehují své vlastní občany a ještě tento program prodávají všem ostatním státům, aby mohly provozovat to stejné. Bylo už několik afér, po celém světě, kdy tento program a jeho nežádoucí použití bylo odhaleno, ale nikdo v tom nic neudělal.

Pegasus dokáže prorazit i protihackerovou obranu mobilních telefonů a údajně se již zabydlel ve velkém množství těchto přístrojů po celém světě, odkud sleduje všecko, co se děje. Když uvážíme, že s pomocí takového mobilu je možno odposlouchávat údajně i když je vypnutý, pak je možno tímto způsobem získávat skutečně závažné a často velice soukromé informace jak o jednotlivcích, tak o firmách, organizacích a i vládách.

Firma NSO dokonce vyvinula i falešnou anténu pro mobilní telefony, BTS (Base Transceiver Station), která je přenosná a kterou když zapnou, tak se přes ni všecky mobily v okolí musí nutně napojit a tím mohou být veškeré telefonní hovory sledovány a odposlouchávány.

Takže - je to opravdu jen simulace, anebo skutečný plán?

Israelské simulace útoku na banky, kterou nazvali „Společná síla“ (Collective Strength) se mají zúčastnit velmi zkušení odborníci a má tím dojít k ohrožení globálního finančního trhu, obchodu s dluhopisy a veškerých bankovních záznamů o finančních transakcích. Tím pádem veškerý obchod a veškeré bankovnictví má být paralyzováno a prakticky zničeno.

Účastníci tohoto pokusu jsou kromě Israele také Spojené státy, Británie, Arabské Emiráty, Rakousko, Švýcarsko, Německo, Itálie, Holandsko a Thajsko. Nechybí mezi nimi zástupci IMF (International Monetary Fund), Světové banky (World Bank) a Banky mezinárodních úmluv (Bank of International Settlements).

Nezávislý zpravodaj Harry Vox si všiml, že veškeré zprávy, které jsou o této události napsány, vynechávají IMF, Světovou banku a Banku mezinárodních úmluv z textu. Ty se tam vůbec neobjeví a přitom je pravděpodobné, že s tímto nápadem přišly ony samy, protože to všecko jsou hlavní banky mezinárodních spiklenců, neboli globalistů.

Vox je toho názoru, že nejde o žádnou simulaci, ale že je to plán na skutečný útok na celosvětový bankovní systém. Podle něho bude nejspíš proveden s použitím krycích serverů (proxy servers), které budou někde v Iránu a v Rusku. Tyto státy pak budou obviňovány z toho, co se stalo – jako obvykle.

Je jisté, že zpráva z tiskové agentury Reuters se daleko nedostala; velmi málo zpravodajských zdrojů ji převzalo a zveřejnilo. Takže upadla v zapomenutí, přesně podle přání globalistů, aby mohli jednoho dne říct: „my jsme vás varovali, ale vy jste v tom nic neudělali, tak jsme to provedli.“ Pokaždé se takto alibisticky zachovají.

Dodd-Frank akt a jeho následky

Podle tohoto nového přídavku do již složitého amerického zákoníku mají dnes americké banky dovoleno, v případě, že by jim hrozil kolaps, se z toho dostat samy. Už nepotřebují, aby jim vláda poskytovala zdarma peníze daňových poplatníků jen proto, že jsou „příliš velké na to, aby padly,“ neboli „too-big-to-fail,“ což nám dříve říkali. Ale kde že na to vezmou banky peníze když jsou před krachem? Vezmou si je z toho, co si ve své důvěřivosti u nich lidé uložili. Vezmou na to z úspor svých zákazníků, což jsme my všichni, kteří u nich máme konto. Vezmou na to z našich výplat, které pravidelně na účty chodí, z našich peněz, vyhrazených na poplatky. Prostě nám seberou všecko, co máme. My budeme ti, kdo doplatí na jejich špatné hospodaření.

Jak se s tím jednotliví občané vyrovnají je nezajímá. Nestarají se, že tito nebudou schopni splácet půjčky, hypotéky, dodávky vody, plynu a elektřiny. Vůbec jim nevadí, že mnozí utrží těžké pokuty za dluhy, které nebyly splaceny zavčas. Abyste rozumněli, americký bankovní systém funguje zcela jinak než evropský giro systém. Když vystavím někomu příkaz k platbě, což se děje většinou formou šeku, druhá strana tento šek pošle do banky k proplacení. Jestliže nemám na účtu dost peněz, moje banka mi okamžitě čítá za tento přestupek pokutu, která činila dříve 35 dolarů denně a dnes některé banky čítají až 50 dolarů. Na koruny je to asi 25krát.

Tím to ale nekončí. Banka, kam byl šek dodán k proplacení čítá tu stejnou sumu za to, že za ten kus papíru nedostali převodem peníze. A protože podle zákona je toto opakováno celkem tři dny po sobě, než celou záležitost vzdají, tak ve skutečnosti zaplatím 6x35 dolarů za to, že na účtu nebylo krytí pro šek, který jsem vystavila. K tomu je nutno přičíst skutečnost, že i kdybych ty peníze hned první den do banky vložila, moc mně to nepomůže. Banky totiž každý den provádějí napřed platby a teprve potom vklady. To proto, aby co nejvíce lidí takto nachytali a vytvořili si co největší příjem financí z pokut, které je nic nestojí a nemusí na ně prstem pohnout.

Takže když zákazníci banky přijdou tímto způsobem o všecky peníze a všechny jejich platby se takto „odrazí“ (bounce), jak se říká, pak mohou mnozí utržit pokuty značné výše a ještě ke všemu nebudou jejich účty zaplaceny. Další pokuty z prodlení pak čítá hypotéka a když nezaplatím 3 měsíce po sobě, nebo když nezaplatím daň z nemovitosti, tak mi seberou dům.

Jak to, že americký nový zákon prosáknul i do Evropy?

To, že se jaksi tajně tento nesmyslný zákon prosazuje i v Evropě a možná i jinde ve světě, je dokonalá záhada a nedá se vysvětlit jinak, než že je to opět sabotážní akt globalistů. Všecko na světě se jaksi záhadně děje zaráz. Když v Americe přestaly firmy platit lidem zdravotní pojistky, ve stejný čas došlo k tomu i v Evropě. Když v Americe vykradli soukromé penzijní fondy, to stejné se dělo v Evropě. Když v Americe vyhlásili pandemii, i Evropa se přidala a opět, ve stejný den, málem na hodinu.

To říká jen jedno, že je to všecko vedeno někde ze skrytu a celosvětově. Stále ještě nevěříte na spiknutí proti nám? Stále ještě říkáte „spiklenecký teoretik“ namísto správného výrazu „spiklenecký realista?“

Některé banky jsou tak velkorysé, že jsou ochotny nahradit svým zákazníkům peníze, takto jim ukradené formou svých vlastních cenných papírů. Jenže jakou cenu asi mohou tyto dluhopisy mít, když instituce sama je před krachem a na to, aby se zachránila, se musí snížit k okradení těch, kteří jí svěřili k úschově své peníze? Nemluvě o tom, že když pak přijde na vyplácení dlužníků, kdyby se totiž nějakým záhadným způsobem banka opravdu postavila na nohy, tak deriváty mají přednost před vklady zákazníků.

Je usuzováno, že i kdyby vaše vlastní banka nebyla ničím zasažena a byla v naprostém pořádku, i ona tímto utrpí, protože bude muset finančně vypomáhat svým dalším odnožím, nebo jiným bankám, které ztráty utrpěly. Spolu s vklady svých zákazníků mohou banky podle zákona rovněž vyvlastnit obsah jejich úložních schránek a také veškerý majetek penzijních fondů. Takže penzisté mohou zůstat bez příjmu, pozor na to!

Možná si říkáte, že banky jsou pojištěny do 100 000 euro, takže vašich 50 tisícovek je v bezpečí. To ale je mylná představa. Kdyby opravdu došlo ke zhackerování světových banek, jak to Israel plánuje, tak zkolapsují všecky zaráz. Žádná pojišťovna pak nebude mít dost peněz na to, aby vyplatila jednotlivce, obzvláště když deriváty mají před nimi přednost. Pak prostě nedostaneme nic, vůbec nic. A budeme hned mít Great Reset, ať chceme, či nechceme!

Že k tomu nemůže dojít? Ale ano, na Kypru si to již vyzkoušeli v r. 2012. A prošlo jim to. Nikdo se valně nebouřil, když jim banky ukradly polovinu všeho, co měli.

Tím pádem se všecky peníze, které v bance máme, stávají ničím nepodloženou půjčkou bance a z nás je pak věřitel bez jakékoliv záruky. Když si od banky půjčíme peníze na dům, tak dům je záruka toho, že peníze splatíme. Až do úplného splacení totiž ten dům patří bance. Jenže tady my půjčujeme peníze bance a ta nám žádnou záruku neposkytuje. Kdyby k této krádeži opravdu došlo, tak banka řekne, že jim hackeři vymazali veškeré záznamy a že jste ve skutečnosti vůbec nic v bance neměli. Anebo do banky uhodil blesk, nebo přišla povodeň, kroupy, nad Tatrou sa blýská – a hned budeme plakat „kde domek můj.“

Jak se proti tomu zajistit?

Na to je těžká odpověď. Všichni radí kupovat zlato, stříbro a jiné drahé kovy, včetně drahých kamenů. Předně – diamanty nemají cenu. Již před asi 20 lety byla vynalezena technologie, jak vyrábět umělé diamanty, které jsou nerozeznatelné od pravých. Vydal o tom obšírnou zprávu internetový časopis buď Nexus, nebo Wired. Samozřejmě, je to tajeno, protože tento produkt vygeneroval za ta léta tak vysoké ceny, že není radno tak dobrý obchod pokazit.

Zlato? Před několika lety si Čína vyžádala z Ameriky zlato a ti jí je ochotně poslali. Někoho napadlo celou zásilku důkladně přezkoumat a ukázalo se, že to byly pozlacené kostky wolframu, který má stejnou specifickou váhu jako zlato.

Čína se zase vyznamenává tím, že padělají sběratelské mince. Padělají snad všecko, co má jakou cenu a pokud tomuto oboru člověk dobře nerozumí, tak koupit na příklad sběratelské mince přes eBay nebo přes Aukro představuje velké riziko, na které už mnoho lidí doplatilo velkými sumami peněz. A ještě ke všemu, pokud vím, tak padělání mincí, které nejsou platné oběživo, není považováno za trestný čin.

Stejné riziko představuje kupování čehokoliv jiného, ať už jsou to starožitnosti, umělecké předměty, cizí měna, nebo jiné sběratelské zboží, pokud tomu člověk opravdu dobře nerozumí. Bylo mnoho těch, kteří koupili Stradivárky od významného houslaře a pak zjistili, že štítek výrobce na houslích překrýval další štítek, skutečného výrobce. Byli lidé, kteří koupili cizí bankovky přímo v bance, od bankovního úředníka, z jeho soukromé sbírky, které přestaly být platné před několika lety a dnes již nejsou směnitelné a nemají žádnou sběratelskou cenu.

Pokud vím, tak jediné bankovky, které stále platí přes celé dlouhé roky a jsou směnitelné ve kterékoliv bance na světě jsou americké dolary a německé marky.

Takže snad ten nejlepší tah je proměnit všecko na běžné oběživo, na papírové koruny a držet je ukryté doma. I to nese své riziko, které je nemalé a každý sám musí zvážit, jestli je takové řešení pro něho vhodné. Toto není žádná rada, neberte mne za slovo; je to pouhá úvaha.

Ano, i u nás …

Je možné, že někteří idealisté, kteří stále ještě doufají, že vláda má na mysli naše dobro a že politikové usilují o naši společnou prosperitu mně pořád dál nevěří a jsou přesvědčeni, že k něčemu takovému u nás nemůže dojít. Přečtěte si proto dobře bankovní smlouvu s vaší bankou. Je to tam, i když je to skryto za omáčkou z prázdných slov a výrazů pochybného významu. Je to většinou úplně na konec, četla jsem jich několik, vím to.

Už jsem totiž o tomto námětu psala, a to asi v půli října 2020. Článek se jmenoval „Je snad připravován bankovní podvod?“ a byl to rozhovor Jany Bennum z Israele s Deborah Tavares z Californie. V těch českých smlouvách, které jsem četla vysvětlují, že když nějaká „mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka“ připraví banku o peníze, nebo zničí její záznamy, či jinak ji znevýhodní, pak nemáte nárok své peníze požadovat zpátky. A žádný soud vám v tomto nepomůže, protože jste svůj souhlas potvrdili podpisem této smlouvy.

Proto chtějí, abychom věřili digitálním penězům – aby mohli právě toto provést a celosvětově, zaráz. Je to přece víc než zjevné.

Jak se zmiňuji v článku z října 2020, v českých bankovních podmínkách jsem nenašla dost podrobný popis toho, co tato „mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka“ pro ně v ČR představuje. Snad ten nejpodrobnější popis byl: „Za mimořádnou nepředvídatelnou a nepřekonatelnou překážku vzniklou nezávisle na vůli banky, nebo za okolnosti, vylučující odpovědnost se považují zejména vyšší moc, včetně přírodních událostí, terorismus, války, občanské nepokoje, stávky, výluky, opatření institucí užívaných bankou v platebním styku, českých i zahraničních státních orgánů, soudů a jiné překážky, které nastaly nezávisle na vůli banky a které banka v době vzniku závazku nemohla předvídat.“

V tom jednom odstavečku je tolik možností jak by tuto bankovní loupež mohla banka před svými zákazníky obhájit, že se ve skutečnosti divím, že k něčemu takovému už dávno nedošlo. Občanské nepokoje už zde máme, to je nediskutovatelné, takže tato podmínka je splněna. Ale co je myšleno pod výrazem „vyšší moc?“ Je to moc lidská, politická, nebo jiná? Anebo co je myšleno slovem „výluka?“ Předpokládám, že správný výraz by byl výjimka, ale výluka z čeho? Anebo výluka čeho? Zde je celá škála možných doplňkových výrazů a smysl každého z nich může být pro nás velice škodlivý.

Anebo co mají zahraniční státní orgány co dělat v českém bankovnictví a ve vašem účtu? Co všecko zahrnuje výraz „přírodní událost?“ Je v tom taky déšť anebo sluneční svit, nebo mlha? Jaké stávky? Každé stávky, i ty, které se odehrávají v nesouvisejícím průmyslovém odvětví? Stačí na to jedna stávka?

Zmínka o tom, že „banka není zodpovědná za opatření institucí, užívaných bankou v platebním styku“ stojí za řádnou úvahu. Takže když počítačová firma, která obsluhuje bankovní server někde selže, nebo uhne, nebo něco zkazí, my neseme plnou zodpovědnost formou svých peněz, do banky vložených. Banka – podle této podmínky – není za tyto případné ztráty zodpovědná. Zodpovědní jsme my, i když jsme tuto firmu nenajímali, nejsme si vůbec jisti jestli je spolehlivá, jak dobře zná svůj obor, jestli zaměstnává zodpovědné zaměstnance, jaký je její finanční stav a už vůbec nevíme kdo to je. Nevíme o této firmě zhola nic a přesto jsme za její činnost zodpovědni svými vlastními penězi.

Těm, kteří nejsou zvyklí na úskoky, se moje uvažování může zdát přehnané. Ale věřte, že v právnické řeči je maximální podezřívavost více než na místě a jedno chybné slůvko vás může stát moc. Když vás malý přehmat v nájemní smlouvě může připravit o byt, tak věřte, že malý přehmat ve smlouvě s bankou vás může připravit o celoživotní úspory a o všecko co máte.

Kdysi jsem podepsala smlouvu na půjčku na auto. Velkými písmeny tam byl stanoven úrok na 10,04%. Ve své bláhovosti jsem si nevšimla, že pod tím bylo maličkým písmem napsáno, že tento úrok platí jen za určitých podmínek a že skutečný úrok je 14,5%. A taky jsem 14,5% těm lichvářům zaplatila!

O něco tady rozhodně jde

Rozhodně, všecko co máme je v sázce, i sám Klaus Šváb to říká a on to ví, je přímo u zdroje, přímo u finančního pramene dnešního světa. Jeho matka se za svobodna jmenovala Marianne Rothschildová. Vyrůstala v Bad Homburgu, kde její otec, Louis Rothschild vedl banku.

Věřím, že Schwab si nemůže celou koronavirovou pandemii vynachválit a už se těší, jak nám sebere všecky peníze a všecko co máme. Proč ale i jiní Židé jásají nad koronou, to je záhada. V krátkém videu můžete vidět rabína, jak zpívá a tančí samou radostí před nějakým shromážděním a zjevně se raduje z toho, že konečně přišla korona. Pročpak asi? Vždyť jejich vlastní lidé v Israeli tím trpí nejvíc – je to snad ten nejvíc „očkovaný“ stát na světě. Anebo se radují, že se takto zbaví svých chudých příbuzných?

Těžko říct, do lidí člověk nevidí a snadno se mu vymknou.