Jako kandidáta Šimečku navrhla liberální skupina Obnovme Evropu. Europoslanec získal 494 hlasů. V prvním kole mu chybělo 15 hlasů k překročení potřebné nadpoloviční většiny, druhé kolo vyhrál a pro liberální frakci Obnovme Evropu získal druhý největší počet hlasů, po české europoslankyni Ditě Charanzové a před německou liberální poslankyní Nicolou Beerovou.Charanzová získala 406 hlasů z celkem 680 platných. Stala se tak první představitelkou Česka, která bude zastávat tuto pozici po dobu celých pěti let volebního mandátu. Pirát Marcel Kolaja z frakce zelených v prvním kole volby neuspěl. Získal 247 hlasů, pro zvolení byla potřeba absolutní většina 341 hlasů. Následně se rozhodl o pozici už dále neucházet.Šimečka: Chci, aby bylo více slyšet slovenský hlas„Speciálně mě těší, že je to úspěch pro Slovensko. Poprvé jsme získali tak vysokou funkci v EP a mě těší, že hlas Slovenska v evropské politice bude i díky mé práci opět o něco silnější,“ vyjádřil své nadšení ze zvolení na sociální síti.Šimečka zároveň zdůraznil, že bude nadále aktivní a přítomný v domácí politice na Slovensku.Upozornil, že priority, kterým se bude věnovat, vyplynou i z toho, jak si všichni 14 místopředsedové v nejbližších dnech rozdělí mezi sebou pracovní agendu.Další jeho snahou je více občanům přiblížit práci Evropského parlamentu a posilovat vztahy s národními parlamenty, včetně toho slovenského.Evropský parlament v úterý za svou novou předsedkyni zvolil maltskou europoslankyni Robertu Metsolovou. Hlasovalo pro ni 458 ze 705 poslanců. Malťanka v čele jediné přímo volené evropské instituce nahradí Davida Sassoliho z Itálie, který v lednu zemřel.Politická kariéra a názory Michala ŠimečkySedmatřicetiletý Michal Šimečka, který byl poprvé zvolen do Evropského parlamentu v roce 2019, během prezidentské kampaně na Slovensku radil v evropských otázkách Zuzaně Čaputové. V listopadu 2019 se stal hlavním zpravodajem Evropského parlamentu pro přípravu nového mechanismu na ochranu demokracie a právního státu v členských zemích unie. V říjnu 2020 schválilo plénum Evropského parlamentu tzv. Šimečkovu zprávu většinou 521 hlasů pro, 152 proti a 21 poslanců se zdrželo. Zpráva navrhuje komplexní nástroj pro monitoring dodržování právního státu a demokracie v členských zemích EU.Šimečka se domnívá, že Evropská unie potřebuje posílit integraci, a proto by Slovensko mělo odevzdat Bruselu více kompetencí. V debatách trval na tom, že otázku nelegální migrace je třeba řešit v rámci Evropské unie společně, a je nutné zvýšit počet policistů na hranicích, čímž bude posílena jejich kontrola. Slovensko však podle něj migranty potřebuje, ale ty ekonomické a legální, kterých na rozdíl od uprchlíků země přijímá mnohem více.Europoslanec je také znám svou kritikou na adresu Maďarska a Polska. Na konci roku 2020 v rozhovoru pro agenturu SITA prohlásil, že si Slovensko musí dávat pozor, aby nebylo v Evropě vnímáno jako Orbánův či Kaczynského přívěsek. Uvedl to v souvislosti s vetováním přijetí dlouhodobého rozpočtu EU a Fondu obnovy ze strany Maďarska a Polska.Dotyčný politik zastává i tvrdý postoj vůči Rusku. Za rusofoba se nepovažuje a tvrdí, že je člověkem, který se o Rusko dlouhodobě zajímá. Přiznává, že hodně studoval ruské dějiny a politický systém, učil se ruštinu, a dokonce má v Rusku kamarády. Za tu dobu tedy pochopil, že „Rusko respektuje pouze silné partnery a konkrétní činy, ne prázdné řeči“.V srpnu minulého roku Michal Šimečka spolu se svým kolegou z Progresivního Slovenska Martinem Hojsíkem vyzval frakci socialistů v Evropském parlamentu, aby ze svých řad vyloučila stranu Směr-SD. Důvodem má být její údajná spolupráce s krajně pravicovou slovenskou stranou Mariana Kotleby ĽSNS.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.