Koncem prosince Světový fond na ochranu přírody varoval, že v příštích deseti letech může Země čelit nejmasovějšímu vymírání živočichů od doby, kdy zmizeli dinosauři. Na pokraji vyhynutí je údajně milion zástupců rostlin a živočichů.Záplavy, sucha a lesní požáry způsobené změnou klimatu by mohly způsobit planetě stejné škody jako mohutný výbuch sopky nebo obří asteroid.Dosud došlo na Zemi k pěti masovým vymíráním. Nejznámější z nich způsobil obří asteroid, který před 66 miliony let vyhubil dinosaury. Devastace byla historická, protože dopad asteroidu a jeho následky vyhubily 76 % světových druhů.Ničivý asteroidVědci zjistili, že meteorit, který způsobil smrt většiny dinosaurů, s největší pravděpodobností spadl během jara na severní polokouli. Článek byl publikován v časopise Scientific Reports.Práce vychází z analýzy vzorků z lokality Tanis v Severní Dakotě. Podle vědců vedených Robertem DePalmou z Manchesterské univerzity ve Velké Británii divoká zvěř na tomto místě zahynula několik hodin poté, co před 66 miliony lety narazil do mexického poloostrova Yucatán asteroid. Většina fosilních pozůstatků z Tanisu patří rybám, včetně jeseterů.Podle vědců je přesné načasování dopadu klíčové pro lepší pochopení raného průběhu následného masového vymírání. Čas totiž hraje zásadní roli v mnoha biologických funkcích, například v tom, kdy dochází k rozmnožování a hibernaci, jaké strategie krmení zvolit, a dokonce i v povaze interakcí mezi hostitelem a parazitem.Vzhledem k tomu může načasování nebezpečí globálního rozsahu ovlivnit, jak silně katastrofa ovlivní život, které druhy nakonec vyhynou a jak přesně se zbytek bioty dokáže po události zotavit.Pochopení doby, kdy na Zemi dopadl Chicxulub, by proto mohlo zpřesnit předpovědi, jak by mohl dnešní život reagovat, kdyby Zemi v budoucnu postihla podobná katastrofa. Analýza fosilních pozůstatků umožnila týmu zúžit roční období, ve kterém mohlo dojít k hromadnému vymírání, a tím i k určení doby, kdy došlo k dopadu asteroidu.Růst rybích kostí vzdáleně připomíná růst stromů - lze v nich vysledovat i sezónní výkyvy, které vedou k tvorbě různě zbarvených vrstev. Různé vrstvy kostí se liší také poměrem izotopů uhlíku a kyslíku. Ukázalo se, že poslední rostoucí vrstva u fosilních ryb se vytvořila buď na začátku léta, nebo na jaře, krátce po tření.Tento závěr vědci učinili na základě skutečnosti, že poslední vrstva, soudě podle její struktury, vznikla v období hojného krmení. Právě jeseteři jsou známí tím, že na jaře a v létě přijímají obzvláště bohatou potravu.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.