K prvnímu případu vojenského použití dronů došlo 22. srpna 1849, když rakouská armáda bombardovala Benátky pomocí načasovaných bezpilotních balonů. Škody byly způsobeny pouze bojovému duchu benátských povstalců, jinak nebylo nic značně poškozeno.V XXI. století účinek použití dronů prudce stoupl. Můžete se na to zeptat jemenských povstalců nebo ázerbájdžánských vojáků.Drony, neboli bezpilotní létající stroje (anglicky UAV), jsou jednou z nejpopulárnějších vojenských témat, takže může vzniknout dojem, že již nastal „vysoce technologický zítřek.“ Existuje ale prozaičtější realita, která svědčí o tom, že se nikam neztratily obyčejné letouny a ponorky, a že mají i nadále mimořádně velký význam pro armády všech zemí. V čem je pravda, a v čem mýty v informačním proudu, který nás obklopuje v otázce dronů?Mýtus č.1: Drony si dělají, co chtějíNení to samozřejmě pravda. Nikoli všechny bezpilotní stroje jsou autonomní roboti. Dnešní úroveň rozvoje technologií nedovoluje zatím udělat létající, plovoucí a plížící se bezpilotní stroje úplně samostatnými. Myslím, že se první autonomní drony neobjeví dříve než přibližně za 15-20 let. Musím připomenout, že jde právě o plnohodnotné bezpilotní letouny, které nahradí pilotovanou techniku. Samonaváděcí rakety a podobné válečné prostředky se již dávno používají bez ovládání lidmi (ti pouze volí cíl a dávají povel k zásahu), avšak není správné hodnotit je jako drony.Umělá inteligence bude v oblasti létajících dronů, jež se velikostí a určením blíží k tradiční letecké technice, postupně vytlačovat lidi, protože rychleji uvažuje a dělá méně chyb.Všechno by bylo v pořádku, kdyby expertní skupina RB OSN nezveřejnila letos zprávu, podle které drony turecké výroby Kargu-2 v Libyi v roce 2020, možná v úplně automatizovaném režimu, vystopovaly a zaútočily na vojáky Libyjské národní armády.Oficiálně se to jmenuje drony „naprogramované na zásah cílů nevyžadující spojení mezi operátorem a municí.“ Podrobnosti incidentu nebyly dosud zveřejněny, takže není jasné, jestli vojáci, proti kterým se konal útok, zemřeli. Je ale naprosto jasné, že nikdo ještě dost dlouhou dobu nesvěří použití zbraní dronům.Mýtus č.2: Války dronů. Již brzyKaždý létající dron se dokáže stát stíhačkou pro jiné létající drony. Není to pravda.Když bude dokonce úspěšně létající průzkumný dron vybaven trochu dopracovanou protitankovou raketou (podobné precedenty byly například u Číňanů), nebude z něj stejně účinná stíhačka bez speciálního dopracování radaru a konstrukce vypočítané pro velkou zátěž a rychlost.Proto má ideální stíhací dron buď fungovat spolu s obyčejným letounem jako odpalovací plošinou raket vzduch-vzduch, anebo samostatně zachytit svým radarem dost velký vzdušný prostor. Dnes nedokáže většina dronů objevit cíle ve vzduchu samostatně.Podle prvního scénáře se plánuje použití z technologického hlediska moderních dronů jako ruský S-70 Ochotnik spolu s letadly páté generace Su-57. Ale vyhlídky na to, aby se stal stíhačkou, má takový dron, jako třeba populární Bayraktar, velmi pochybné. Pro spolupráci se stíhačkami má příliš malou rychlost, pro samostatné akce nemá systémy na objevení jiných létajících strojů. Dokáže „uvidět“ samozřejmě visící ve vzduchu vrtulník, stejně jako vidí tank nebo obrněné vozidlo pěchoty, avšak na vzdušný cíl, který se pohybuje obvyklou rychlostí, „zrak“ Bayraktaru nestačí.Mýtis č.3: Piloti zůstanou bez práceMyšlenka, že drony nahradí v nejbližších letech všechnu pilotovanou techniku, je velmi pochybná.Létající drony jsou zvlášť účinné, když je převaha ve vzduchu již vybojována. V těchto podmínkách je nasazení pilotovaného letectva zbytečné, drahé a riskantní pro lidi. Ale v situaci stejných možností válčících stran, když se bojová situace rychle mění a piloti mají vykonat velké množství řídících úkonů souvisejících s přijetím rozhodnutí, je člověk i nadále nenahraditelný.Budou samozřejmě sféry použití, ve kterých drony nahradí (nebo již nahradily) lidi. Jde například o odminování terénu a mořských vod. Také průzkum objektů pod vodou ve velké hloubce je pomocí bezpilotních strojů jednodušší a levnější, není také žádné riziko pro lidi.Mýtus č.4: Drony jsou jenom pro vzduchJak jste již jistě pochopili, vůbec nejen pro vzduch. Důležitým mezníkem v rozvoji bezpilotních vodních dronů se má stát vyzbrojení ruských dronů Poseidon pro použití pod vodou.Úkoly Poseidonu se více podobají úkolům „torpéd pro velké hloubky,“ tedy budou mít jistý program použití a budou nasazeny právě na povel získaný zřejmě na super dlouhých vlnách, jež dokážou proniknout přes vodní tloušťku, avšak nemohou sdělit dost informací. Ostatně na povel „start“ to stačí. Dál bude tento stroj jednat úplně autonomně, přičemž se domnívám, že zůstane možnost povelu na zrušení bojového nasazení a na spuštění systému samostatné likvidace dronu.Poseidon je ale věcí budoucnosti. I když je to ale blíže než „vítězství“ dronu nad lidmi a tradičními zbraněmi.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.