„Situaci v Kazachstánu je potřeba co nejrychleji deeskalovat a ukončit střety, jejichž výsledkem jsou oběti na životech. Pnutí ve společnosti nelze vyloučit, ale stát musí hledat cesty, jak se s nimi vypořádat demokratickou cestou. Tou není násilí, ale dialog s respektováním zákonů a lidských práv,“ uvedl Korčok v prohlášení.Z informací, které má v současnosti k dispozici Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí SR, nevyplývá, že by mezi zraněnými měli být občané Slovenska. V Kazachstánu však dlouhodobě působí několik slovenských kněží a řeholních sester, uvádí se v prohlášení.Nepokoje v KazachstánuMasové protesty v Kazachstánu začaly na začátku roku 2022. Obyvatelé měst Žanaozen a Aktau v Mangistauské oblasti, která je těžebním regionem ropy na západě země, protestovali proti zdvojnásobení ceny zkapalněného plynu, poté se protesty rozšířily i do dalších měst. Ve dnech 4. a 5. ledna došlo ve starém hlavním městě Almaty ke střetům s bezpečnostními silami, při nichž policie použila plyn a omračující granáty. V celém Kazachstánu nefungoval internet a řada televizních kanálů dočasně zastavila vysílání.Ráno 5. ledna kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev odvolal vládu a Bezpečnostní radu republiky, čímž odvolal exprezidenta Nursultana Nazarbajeva. Kromě toho prezident zdůraznil, že úřady budou proti pachatelům postupovat co nejpřísněji, a slíbil, že brzy představí nové návrhy.Tokajev vyhlásil dvoutýdenní výjimečný stav v Mangistauské a Almatyjské oblasti a v Almaty a Nur-Sultanu. Tento režim stanoví mimo jiné zákaz vycházení od 23.00 do 7.00 hodin, zákaz hromadných akcí, stávek a prodeje zbraní, také posílení bezpečnosti ve zvláště důležitých objektech. Téhož dne byl výjimečný stav rovněž vyhlášen do 19. ledna a byl rozšířen na celé území Kazachstánu.V noci na 6. ledna Tokajev uspořádal první zasedání Rady bezpečnosti pod svým vedením, na kterém označil situaci v Kazachstánu za „podkopávající celistvost státu“ a požádal OSKB o pomoc „při překonávání teroristické hrozby“. Rada kolektivní bezpečnosti OSKB v reakci na Tokajevovu výzvu ještě téhož večera rozhodla o vyslání kolektivních mírových sil do Kazachstánu. Bylo oznámeno, že tyto síly zde budou nasazeny na omezenou dobu, aby stabilizovaly a normalizovaly situaci v této zemi. Zmiňme, že kromě Ruské federace jsou součástí Kolektivních mírových sil jednotky ozbrojených složek Běloruska, Arménie, Tádžikistánu a Kyrgyzstánu.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.