Dodejme, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Borrell navštíví Ukrajinu ve dnech 4. až 6. ledna. Za zmínku stojí i to, že Borrell deklaroval podporu EU suverenitě, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny, a také vyzval Rusko, aby „deeskalovalo napětí a plné realizaci minských dohod“. Stejně tak diplomat poznamenal, že „jakákoli další vojenská agrese proti Ukrajině bude mít rozsáhlé následky a vysokou cenu“.Josep Borrell během telefonického rozhovoru s Jensem Stoltenbergem jednal také o přípravách na zasedání Rady NATO-Rusko, které je naplánované na 12. ledna.Již dříve se přitom Stoltenberg nechal slyšet, že je NATO připraveno na dialog s Ruskem v rámci zasedání Rady NATO-Rusko.Připomeňme, že Rusko opakovaně odmítlo obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“. Stojí si za tím, že nikoho neohrožuje a nemá v úmyslu na nikoho útočit. Co se týče obvinění z vměšování do ukrajinských záležitostí kvůli situaci na Donbasu, Rusko dalo jasně najevo, že není stranou vnitřního ukrajinského konfliktu. Stejně tak poukázalo na to, že Kyjev nedodržuje dohody o urovnání z Minsku.Moskva si navíc myslí, že výroky o „ruské agresi“ jsou používány jako záminka pro rozmístění další vojenské techniky NATO poblíž ruské hranice. Ruské ministerstvo zahraničí dříve poznamenalo, že výroky Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu se jí bránit, jsou nejen směšné, ale i nebezpečné.I přes to ale Kyjev a západní státy nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným zintenzivněním „agresivních akcí“ Ruska poblíž hranic s Ukrajinou. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá jednotky pouze na svém území a podle svého uvážení. To podle jeho mínění nikoho neohrožuje a nikoho by to nemělo ani znepokojovat.Zmiňme, že na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy dohod s USA a dohod NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva od svých západních partnerů požaduje zejména právní záruky toho, že nebude probíhat další rozšiřování NATO směrem na východ, že nedojde ke vstupu Ukrajiny do daného bloku a že nebudou vytvářeny vojenské základny v postsovětských zemích. Jak řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, pokud NATO a Spojené státy nezareagují na ruský požadavek na bezpečnostní záruky, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.Podle nejnovějších informací jsou jednání mezi Ruskou federací a Spojenými státy o ruských návrzích týkajících se bezpečnostních záruk naplánována na 10. ledna v Ženevě. Předpokládá se, že poté budou ruské návrhy projednány 12. ledna na zasedání Rady Rusko-NATO speciálně svolaném v Bruselu a 13. ledna na formátu OBSE ve Vídni.Dodejme také, že v dubnu roku 2014 zahájily ukrajinské úřady vojenskou operaci proti samozvané Doněcké lidové republice (DLR) a Luhanské lidové republice (LLR), které vyhlásily nezávislost po státním převratu v Kyjevě v únoru 2014. Podle posledních údajů OSN se obětí konfliktu stalo asi 13 tisíc lidí. Otázka řešení situace na Donbasu je projednávána i během jednání kontaktní skupiny. I po dohodách o příměří však pokračují střety - v DLR a LLR dokonce informovali o ostřelování obytných čtvrtí ukrajinským těžkým dělostřelectvem.Jak již bylo naznačeno, Moskva opakovaně upozorňovala na to, že Kyjev neplní minské dohody a zdržuje jednání o vyřešení konfliktu. Ruské ministerstvo zahraničí poznamenalo, že Kyjev poslal polovinu veškerého personálu ozbrojených sil Ukrajiny na Donbas. Moskva vyjádřila znepokojení nad přesunem vojenské techniky ze zemí NATO k ruským hranicím a nárůstem počtu západních instruktorů na Donbasu. Západní země nadále poskytují Ukrajině vojenskou podporu, včetně dodávek zbraní, které se používají na Donbasu.Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.