Kosmické paprsky by mohly být použity k prohlédnutí zapečetěné hrobky prvního čínského císaře, o níž se dávno říká, že obsahuje smrtící pasti a mapu s protékajícími rtuťovými řekami.Hrobka se nachází pod 76 metrů vysokým pyramidovým kopcem v nekropoli v okrese Lintong v Si-anu, kde je báječně střežena terakotovou armádou.Terakotová armáda je umístěna na východě od císařské hrobky a obsahuje tisíce soch, kdysi jasně natřených, jež jakoby měly chránit císaře před východními státy, které za života dobyl.Ovšem zaviněním suchého větru v Si-anu a absencí vhodných konzervačních látek sochy po jejich znovuobjevení vybledly. V důsledku toho čínští vědci oddalovali otevření samotné hrobky, jelikož neměli možnost zabezpečit uchování v původním stavu veškeré artefakty v jejím vnitřku.Podle nových návrhů tedy by pod 2229 let starou hrobkou měly být umístěny detektory subatomárních částic, které by měly zmapovat rozložení struktury ve třech rozměrech.Čchin Š´-chuang-tiovi (259-210 př. n. l.) se v roce 221 př. n. l. podařilo dobýt a sjednotit celou Čínu a tak vybudovat říši, která platila po dobu následujících dvou tisíciletí. Mezi jeho další úspěchy patří i vybudování Velké čínské zdi, standardizace písma a měrných veličin.Jeho velkolepé pohřebiště bylo objeveno v roce 1974 a posloužilo inspirací pro filmy a videohry, například Mumie a Indiana Jones.Kosmické paprskyKdyž vysokoenergetické kosmické paprsky procházejí atmosférou, vytvářejí takzvanou sprchu subatomárních částic, včetně tzv. „mionů“.Screeningová technologie, zvaná mionová tomografie, funguje obdobně jako rentgen, tedy detektory měří rychlost absorpce mionů materiálem, jimž miony procházejí.Třeba kosti absorbují více rentgenového záření než maso, díky čemuž se na rentgenovém snímku vytváří kontrastní obraz, obdobně i kámen a kov blokují průchod většímu množství mionů.Tento princip byl již dříve použit v roce 2017 pro prozkoumání komory Velké pyramidy v Gíze, jež se nachází cca 30 metrů pod zemí.Technologie mionového vyšetření byla navržena fyzikem Yuanyuanem Liuem a kolegy z Pekingské normální univerzity, kteří kosmické záření běžně používají pro zkoumání temné hmoty v čínské podzemní laboratoři v Ťin-pching, která je nejhlubší laboratoří pro kosmické záření na světě, jež se nachází cca šest kilometrů pod zemským povrchem v provincii S'-čchuan.Jelikož se jedná o zemi s dlouhou historií, jež je významná svou starověkou civilizací a velkým množstvím kulturních památek, které vyžadují archeologický výzkum, může být pro Čínu obzvlášť důležitá, vedle klasických geofyzikálních metod, také i aplikace mionové technologie.Za účelem testování svého návrhu skupina vědců použila existující archeologická a historická data o mauzoleu pro sestavení modelů hrobového komplexu, které následně zaryli do země, aby poté otestovali, zda pomocí dvou mionových detektorů skutečně dokážou zobrazit komory ve svých modelech.Na základě výzkumu tým vědců dospěl k závěru, že pro znázornění skutečné hrobky, by bylo potřeba umístit nejméně dva mionové detektory, přičemž každý z nich by byl velikostně jako pračka, ve vzájemné vzdálenosti asi 100 metrů.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.