Důvodem byla takzvaná Laschampova událost – krátkodobá změna magnetického pole Země na konci poslední doby ledové. Tehdy zemské magnetické pole zesláblo, změnilo svůj sklon a téměř přestalo přesměrovávat proudy nabitých částic od Slunce k pólům.Trvalo 1300 let, než se magnetické pole vrátilo ke své dřívější síle a naklonění, a během tohoto období mohly polární záře dosáhnout rovníku, kde v současnosti nejsou pozorovány, řekl Agnit Mukhopadhyay z Michiganské univerzity.Toto období intenzivních geomagnetických změn také mohlo ovlivnit změny v zemské atmosféře, které ovlivnily životní podmínky v některých částech planety, předpokládá Mukhopadhyay.S kolegy použili několik modelů a údajů o velikosti magnetického pole během epochy Laschampovy události, získaných zkoumáním lávy a sedimentárních hornin. Nejprve použili data o magnetismu planety ze starých ložisek hornin a také vulkanické údaje, aby simulovali magnetické pole během Laschampovy události. Spojili tyto údaje se simulacemi interakce magnetosféry se slunečním větrem a poté načetli tyto výsledky do jiného modelu, který vypočítal umístění, tvar a sílu polární záře analýzou parametrů slunečních částic, které vytvářejí polární záře, jako je jejich iontový tlak, hustota a teplota.Je to první případ, kdy vědci použili tuto metodu „k modelování geoprostorového systému a předpovídání magnetosférických konfigurací a místa výskytu polární záře,“ řekl Mukhopadhyay.Vědci zjistili, že přestože se velikost magnetosféry tehdy zmenšila na 3,8 poloměru Země, magnetické pole úplně nezmizelo. Během tohoto období se magnetické póly posunuly směrem k rovníkovým šířkám a za nimi následovaly polární záře.„Geomagnetický sklon se výrazně odchýlil od geografických pólů,“ řekl Mukhopadhyay. Předchozí výzkumy předpokládaly, že Laschampova událost mohla ovlivnit obyvatelnost prehistorické Země, uvrhnout planetu do ekologické krize, a nové modely naznačily, že takový výsledek je „vysoce pravděpodobný,“ řekl Mukhopadhyay. Začátkem tohoto roku jiní vědci zjistili, že sluneční větry snadno pronikají do oslabené magnetosféry, což má za následek poškození ozónové vrstvy, klimatické otřesy a vymírání – možná to dokonce přispělo k vymření neandrtálců v Evropě, jak již dříve uvedla Live Science.Ačkoliv jejich výsledky nedokazují kauzální vztah mezi změnami v Laschampově magnetickém poli a vážnými ekologickými dopady na Zemi, modely nabízejí nápady pro budoucí výzkum, který by takový vztah mohl dokázat, řekl Mukhopadhyay.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.