Přeorientování dodávek na trhy především Číny, Ruska a afrického kontinentu je proto podle něj pro běloruské podniky úkolem číslo jedna.Krutoj zdůraznil, že v příštím roce export zůstane prioritou. 65 % očekáváného hospodářského růstu v roce 2022 má být dosaženo zvýšením exportních dodávek. Běloruské úřady očekávají diverzifikaci prodejních trhů a zvýšení fyzického objemu vývozu.Výhodná cena ruského plynu v roce 2022 bude pro Minsk podle zástupce vedoucího jedním ze zdrojů pokrytí ztrát kvůli sankcím Západu.Poznamenal, že plný výkon prvního bloku Běloruské jaderné elektrárny v příštím roce ušetří 1,8 miliardy kubických metrů plynu.Zároveň zdůraznil, že sankce „jsou jedinou vážnou hrozbou ekonomické bezpečnosti“ Běloruska. „Ale zatím se s tlakem sankcí vyrovnáváme dobře. Máme mobilizační plány na jakýkoliv scénář. Žádné globální problémy na toto téma proto zatím nevidím,“ dodal.Kontrakty s Ruskem na dodávky ropy na rok 2022 jsou téměř hotovy, ropné rafinerie Běloruska budou zajištěny surovinami, dodal ještě Krutoj.Poznamenal také, že „dohody dosažené s Ruskou federací ohledně plynu a ropy jsou stabilizujícím faktorem rozvoje ekonomiky v příštím roce“.Situace na hranicích a migrační krizePřipomeňme, že v létě se na hranici Běloruska a Polska a také Běloruska a pobaltských zemí značně zesílilo proudění uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, kteří se snažili dostat do západní Evropy. Situace se vyhrotila 8. listopadu, kdy se u hraničního přechodu shromáždily asi dva tisíce migrantů, kteří si zde spontánně založili tábor.Následně se uprchlíci přesunuli na hraniční přechod Bruzgi na bělorusko-polské hranici, kde se pokusili prolomit hranici, ale polské bezpečnostní složky je zastavily pomocí speciálních prostředků. Vyšetřovací výbor Běloruska se začal situací zabývat kvůli použití zvláštních prostředků: migranti, kteří se snažili prorazit hranici, se fyzicky nacházeli na běloruském území. Agentura později zahájila trestní řízení a jednání polské strany kvalifikovala jako trestný čin proti bezpečnosti.Západ z toho, co se na hranicích děje, viní Bělorusy. Nicméně Minsk opakovaně odmítl všechna obvinění z vytvoření migrační krize. Tamní prezident Alexandr Lukašenko dokonce prohlásil, že země už nebude omezovat tok lidí: kvůli sankcím Západu na to prý nejsou „ani peníze, ani energie“.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.