Šichtařová poukazuje na to, že o měsíc dřív dosahovala harmonizovaná inflace v Německu 4,6 %, zatímco za celou eurozónu byl tento harmonizovaný index v říjnu 4,1 %.„A přitom právě Německo je mezi evropskými zeměmi na inflaci patrně nejpřecitlivělejší, a to kvůli své předválečné zkušenosti s hyperinflací,“ dodala.Jak ale Šichtařová poukazuje, v eurozóně se na rozdíl od doby před 29 lety objevily prakticky nulové úrokové sazby, což znamená, že peníze uložené na účtech v bankách ztrácejí inflačně na hodnotě mnohem rychleji. Před 29 lety navíc uplynulo jen dva roky po znovusjednocení Německa, vzhledem k čemuž měla země na vysokou inflaci „nárok“.„Dneska mu byla natištěna v podobě vytištěných peněz Evropskou centrální bankou. A ta se vůbec nesnaží na své politice, která víc a víc rozdmýchává inflační požár, nic měnit,“ podotýká Šichtařová s tím, že podle mylné představy většiny evropských centrálních bank je inflace takto zvýšená jen dočasně, a proto není důvod, aby se s ní něco dělalo.Česká národní banka se přitom na rozdíl od ECB snaží s inflací více či méně účinně bojovat, jenže jak poukazuje Šichtařová, není Česko izolovaným ostrovem.„Není pravdou, že by nám mohlo být jedno, co se děje v eurozóně. Svou politikou „nedělat s inflací nic“ bohužel ECB dost značně hází klacky pod nohy i ČNB. Ceny, respektive jejich růst, se samozřejmě propisují ze zahraničí i do domácí ekonomiky. Takže pokud bude hypoteticky v zahraničí inflace vysoká, i kdyby se všechny lokální instituce na hlavu postavily, stejně domácí inflaci budou schopny ovlivnit jen velmi omezeně. Zpráva o německé inflaci je tedy do značné míry zprávou i o budoucí domácí české inflaci,“ shrnula česká ekonomka.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.