„Talvisota.Tříměsíční Zimní válka, ve které SSSR napadl Finsko začala 30.11.1939. Oficiálním důvodem byla ochrana ruskojazyčné menšiny. Pro Rudou armádu to byl ale debakl. Dnes se ruská armáda soustředí na hranicích s Ukrajinou. Nedopusťme další Talvisotu,“ vyzval Kolář své sledující.Z následných komentářů vyplývá, že mnozí uživatelé nepovažují Kolářovo vyjádření za věcný a argumentovaný příspěvek do racionální debaty.„Dobrý den pane Koláři! Pokud vím, tak jste starosta Prahy 6, to znamená komunální politik. Věci, kterým se věnujete, tzn. zahraniční politika, momentálně nespadají do vaší kompetence. Raději bych vás viděl při řešení problémů ve vašem okrsku, kde jste kandidoval, a že jich není málo,“ poukázal Zdeněk Hlaváček.„Rusofobní figurka, co implementuje rok 39 do roku 21. Dejte si mokrej hadr na ksicht a alespoň týden držte hubu. Všem to prospěje,“ napsal další uživatel.Důvody válkyV komentářích se ovšem ozvali i ti, na nichž sugestivní obraz cynického a pokryteckého agresora zapůsobil přesně v souladu s původním záměrem autora.Kolářovo tvrzení, že oficiálním důvodem k zahájení války byla ochrana ruskojazyčné menšiny, však zcela neodpovídá skutečnosti.Příčinou vojenského konfliktu byla touha sovětského vedení odklonit finskou hranici od Leningradu (dnes Petrohrad) za účelem posílení bezpečnosti severozápadních hranic SSSR a odmítnutí finské strany mu v tomto vyhovět.Sovětská vláda totiž nejprve požádala o pronájem části finského poloostrova Hanko a také některých ostrovů ve Finském zálivu, a to výměnou za větší sovětské území v Kašpersku s následným uzavřením smlouvy o vzájemné pomoci.Finská vláda se domnívala, že přijetí sovětských požadavků oslabí strategické postavení státu, povede ke ztrátě neutrality Finska a jeho podřízení SSSR. Sovětská vláda se zase nechtěla vzdát svých požadavků, které byly dle ní potřeba k zajištění bezpečnosti Leningradu.Krize na hranici Ukrajiny a RuskaPutin v úterý okomentoval zprávy o ruských jednotkách na hranici s Ukrajinou.Začátkem roku se psalo o přemístění ruských vojsk na Ukrajinu. Nestalo se ale tak. Nejde totiž o umístění vojsk – je potřeba zlepšit vztahy, a pokud se to podaří, pak nikdo nezažije pocit hrozby, řekl ruský prezident Vladimir Putin.Podle něj Rusko již může reagovat na možný vznik útočných komplexů ohrožujících Moskvu na Ukrajině.„Pokud se na území Ukrajiny objeví nějaké útočné systémy s doletem do Moskvy během 7-10 minut a v případě umístění hypersonických zbraní 5 minut. (...) Co máme dělat? Rusko bude nuceno vytvořit něco podobného ve vztahu k těm, kteří nás takto ohrožují. Dokážete si to představit? A můžeme to udělat hned,“ řekl Putin na investičním fóru Russia Calling!.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.