BIS označila tři hrozby jako hlavní zpravodajská témata loňského roku. Jedná se o snahu ovlivnit přípravu výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech, dále o kybernetické útoky aktérů, kteří jsou navázáni na cizí moc (zpravidla na Rusko nebo Čínu), a o dezinformační kampaně, které mají potenciál oslabit demokratické základy státu.Snaha získat interní informace v souvislosti s DukovanyCo se týče Dukovan, BIS zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. Pokračovaly také aktivity, které měly za cíl ovlivnit mediální prostor přes zdánlivě nezávislé osoby. BIS to dnes uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Poukázala také na nebezpečí ovlivňování regulatorních úřadů.Podle kontrarozvědky bylo vzhledem k důležitosti chystaného jaderného tendru stěžejní vyhodnotit jednotlivá rizika, která by mohla projekt ohrozit. Za největší hrozbu BIS označila zapojení do zakázky firem, u kterých existuje riziko, že by svého postavení zneužívaly k prosazování svých zájmů nebo zájmů „třetí strany“. I kvůli varování tajných služeb byly z možnosti účastnit se zakázky vyloučeny firmy z Číny a Ruska.Snazší cíle klasické špionážeKybernetické útoky jsou podle BIS další ze tří nejvýraznějších hrozeb. Většina z nich cílila na státní instituce. Víc než kdy jindy hackeři mířili v době koronavirové krize na zdravotnická zařízení. Největší útok loni v březnu ochromil Fakultní nemocnici v Brně. Způsobil škodu za 150 milionů korun, kriminalisté ho dodnes prověřují kvůli podezření ze dvou trestných činů, včetně vydírání. Podle informací Aktuálně.cz má útok zahraniční stopu.Hackeři si dále vedle státních aktérů vybírali neziskové organizace či politické strany. Nejvíce se snažili prolomit počítačovou síť či e-mailové schránky tak, aby mohli vynést citlivá data.BIS: Každý Číňan je potenciální špionČeští zpravodajci označují za další rostoucí hrozbu Čínu. Ta se podle BIS loni soustředila například na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19, kterou na jejím počátku ve Wu-chanu tajila, na západní země.BIS v kontextu pandemie covidu-19 zmiňuje i čínskou snahu o nákup ochranných pomůcek v Česku. Ambasáda těsně před doputováním viru do Česka organizovala skupování roušek a respirátorů, které následně česká vláda kvůli naprostému nedostatku nakupovala v Číně.BIS varuje, že čínští rozvědčíci bodují i v budování vztahů s politiky.Kontrarozvědka v tomto ohledu jasně říká, že čeští představitelé musí být při oficiálním styku s nimi na pozoru před každým čínským občanem. Každý z nich je potenciální špion.Plány kremelských tajných služeb a covidOpatření proti covidu-19 loni narušila plány ruské diplomacie a tajných služeb v Česku, uvádí se ve zprávě BIS. Omezení pohybu ztížila možnosti kontaktů v politické, akademické i obchodní sféře. Rusko reagovalo zvýšeným zájmem o kontakty na proruské a protisystémové činitele, píše BIS.Zcela v souladu se zájmy Ruska je v Česku podle BIS dlouhodobě i zaměření témat dezinformačních webů.Kauza ricinKontrarozvědka v kapitole věnované Rusku zmiňuje mimo jiné tzv. kauzu ricin, při které loni unikla informace o možném ohrožení českých komunálních politiků jedem. Případ loni v červnu vyvrcholil vyhoštěním dvou ruských diplomatů z Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) v té souvislosti uvedl, že kauza byla smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví, kdy jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.Zveřejnění některých podstatných informací podle BIS výrazně zkomplikovalo vyhodnocování toho, jak je hrozba reálná.Dezinformační scénaVýznamným představitelem dezinformační scény se loni podle BIS stalo takzvané anticovid hnutí, které se vymezovalo proti koronavirovým opatřením. Autoři zprávy poznamenávají, že ačkoliv se konspirace díky jeho činnosti dostaly k větší části obyvatel než obvykle, hnutí se širokou veřejnost v Česku zmobilizovat nepodařilo.Společenský vliv hnutí podle BIS oslabily vzájemné rozpory jeho představitelů, scéna se kvůli tomu tříštila, chyběla jí jednotná organizace a vůdčí aktér. Témata dezinformací se ustálila u kritiky politického uspořádání a politické reprezentace, členství v EU a NATO či diskreditaci liberálně demokratických hodnot.Íránské aktivityPo desetiletích útlumu lze podle BIS v Evropě sledovat v posledních letech opětovný nárůst aktivit íránských speciálních služeb. Stoupá i jejich agresivita zejména vůči odpůrcům režimu v exilu.Kontrarozvědka monitoruje hrozbu útoků na opoziční novináře a aktivisty z kurdské, sunnitské či progresivní názorové opozice duchovního režimu.Aktivity Íránu by mohly směřovat i vůči působení perské redakce v rámci Rádia Svobodná Evropa, které Írán vnímá jako opoziční entitu, upozorňuje kontrarozvědka.„BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ konstatuje kontrarozvědka.