Podle jeho názoru mohou Minsk a Moskva přistoupit na eskalaci konfliktu, „budou-li chtít“.„Běloruští a polští vojáci na hranici už provedli výstražné výstřely, podle všeho zatím jen slepými náboji. Avšak jediná kulka, ať už náhodná či úmyslná, která někoho zasáhne, může za této situace vyvolat přehradní palbu,“ uvažuje Kluth.Pozorovatel připustil, že poté, co začne mezi běloruskými a polskými pohraničníky přestřelka, budou muset obě strany konfliktu požádat své spojence o pomoc.„Bělorusko formálně požádá o podporu Rusko, Polsko se zase odvolá na smluvní závazky NATO,“ předpokládá autor článku.Kluth dospívá k závěru, že USA, NATO, EU a jejich partneři musí Rusko přesvědčit, „aby nezvyšovalo sázky“.V létě se na hranici Běloruska s Polskem zvýšil počet běženců z Blízkého východu a ze severní Afriky, kteří se chtějí dostat do západní Evropy. Situace se vyostřila 8. listopadu, kdy se u hranice shromáždilo asi dva tisíce lidí. Postavili tábor a pokusili se několikrát překročit hranici, v Polsku však tomu zabránili mj. pomocí zábleskových granátů, vodních děl a slzného plynu.Západ svaluje odpovědnost za tyto události na Minsk, ale tam veškerá obvinění odmítají. Podle slov Alexandra Lukašenka Bělorusko již nemůže zadržovat proud lidí, neboť kvůli sankcím už na to nemá „ani peníze, ani síly“.V poslední době zaznívají stále častěji obvinění také na adresu Ruska. Prezident Vladimir Putin vysvětlil tuto agresivní rétoriku přáním „svalit vinu na jiného“ a poznamenal, že Moskva je ochotna všemožně napomáhat urovnání situace s migranty. Ruský prezident přitom zdůraznil, že evropské země samy vytvořily podmínky k tomu, aby se tam nahrnul proud běženců, a teď se pokouší zbavit odpovědnosti za nynější události.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.