Migranti, kteří týden pobývali na bělorusko-polské hranici, se totiž pokusili dostat na polské území. V reakci na to polské bezpečnostní síly použily slzný plyn, vodní děla a zábleskové granáty.„Používání vodních děl proti migrantům, kteří nemají , kde si usušit mokré oblečení, hrozí smrtí podchlazením. Jejich úmrtí těžce padne na ramena pohraniční služby a Mariusze Kamińského (ministr vnitra a státní správy Polska, pozn. red.). K tragédii na hranicích došlo kvůli vašim chybám při zvládání situace. Vzpamatujte se! Stále můžete něco udělat,“ napsala europoslankyně na Twitteru.Mluvčí europoslankyně všakodmítl komentář pro Sputnik Polsko. Vyjádření ovšem okomentoval polský publicista, autor publikace Myśl Polska, Adam Wielomski.„Řešením problému by mělo spočívat v uspořádání přímých rozhovorů s běloruskými úřady, včetně prezidenta Lukašenka. Teď už ale může být pozdě. S postojem Polska je však situace naprosto nepochopitelná: Polsko neuznává Lukašenka za prezidenta, protože neuznává loňské volby v Bělorusku. Stále přitom udržujeme určité kontakty, neuzavíráme ambasádu a o přerušení kontaktů oficiálně neinformujeme. Domnívám se, že hned na začátku této krize se mělo okamžitě uskutečnit přímé jednání buď s panem Lukašenkem, nebo s jím jmenovanými představiteli běloruských úřadů.Nyní vidíme, v jaké situaci se země a polská vláda ocitly z hlediska prestiže. Paní Merkelová probírá situaci na hranicích přímo s prezidentem Lukašenkem. Podle mého názoru to kompromituje polské úřady.Každopádně souhlasím s paní Ochojskou, že použití vodních děl proti migrantům je přehnané opatření a dít by se to nemělo. Je třeba brát v potaz, jaké je roční období. Nejsou to standardní pouliční nepokoje, kdy někdo ohrožuje bezpečnost obyvatel města. Obecně řečeno, můj postoj k těmto migrantům je takový: Z těch či oněch důvodů tito lidé opustili domovy, v nichž pravděpodobně žili generace jejich rodin, a teď jsou v dramatické situaci mezi cizími. V případě žen a dětí je situace ještě dramatičtější. Existují i jiné prostředky na ochranu hranic, aby nikdo nemohl projít,“ řekl pro Sputnik Polsko Adam Wielomski.Situace na hranicích a migrační krizePřipomeňme, že v létě na hranici Běloruska a Polska, a také Běloruska a pobaltských zemí, značně zesílilo proudění uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, kteří se snažili dostat do západní Evropy. Situace se vyhrotila 8. listopadu, kdy se u hraničního přechodu shromáždily asi dva tisíce migrantů, kteří si zde spontánně založili tábor. Polské bezpečnostní síly následně zmařily několik pokusů o překročení hranice, a dokonce muselypoužit slzný plyn. Běloruští pohraničníci uvedli, že tito lidé byli do republiky násilně vyhoštěni z přilehlých zemí.V reakci na dění Varšava shromáždila na polsko-běloruské hranici asi 15 000 vojáků, tanků, systémů protivzdušné obrany a dalších těžkých zbraní. Také Velká Británie na místo vyslala vojenské síly, aby posílila bariéry.Muluseu Mamo, zástupce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v Bělorusku, který tento týden tábor navštívil, řekl, že situace s uprchlíky na bělorusko-polské hranici je katastrofální.Západ z toho, co se na hranicích děje, viní Bělorusy. Nicméně, Minsk opakovaně odmítl všechna obvinění z vytvoření migrační krize. Stejně tak uvádí, že Polsko násilně vyhání migranty na vlastní území.Tamní prezident AlexandrLukašenko dokonce prohlásil, že země už nebude omezovat tok lidí: kvůli sankcím Západu na to prý nejsou „ani peníze, ani energie“.Připomeňme, že kromě Polska hlásí nárůst počtu zadržených nelegálních migrantů na hranicích také Litva a Lotyšsko. I tyto státy viní Minsk z vytvoření migrační krize.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.