„Průzkumné cvičení začalo před podporou britských ženijních sil. Naši vojáci budou spolupracovat na posílení plotu na polsko-běloruské hranici,“ napsal Blaszczak na Twitteru.Běloruské a ruské výsadkové jednotky plní výcvikové a bojové úkoly na běloruském cvičišti v souvislosti s nárůstem vojenské aktivity v blízkosti západní hranice republiky, uvedlo v pátek ministerstvo obrany Běloruska.Zdůrazňuje se, že do akce byly zapojeny ruské vojenské dopravní letouny Il-76 a vrtulníky běloruského letectva a sil protivzdušné obrany. „Po výsadku budou běloruské a ruské výsadkové jednotky plnit řadu cvičných a bojových úkolů, včetně obsazení a udržení předmostí, vyhledávání a ničení určených objektů, jakož i průzkumných skupin nepřítele a nelegálních ozbrojených skupin. Po dokončení komplexního výcviku všech úkolů taktického výsadku se jeho účastníci vrátí do míst svého stálého rozmístění," uvádí se ve zprávě.Ruští výsadkáři se po cvičení v Bělorusku vrátí do míst svého stálého rozmístění na území Ruska, uvedlo ruské ministerstvo obrany.Adekvátní reakceMinisterstvo obrany Běloruska dříve uvedlo, že rozhodnutí Polska soustředit u hranic s Běloruskem 15 tisíc vojáků, tanky, protivzdušnou obranu a další těžké zbraně nelze označit za adekvátní reakci na migrační krizi. V resortu uvádí, že se jedná spíše o vytvoření úderných skupin vojáků, a zdůrazňuje, že akce polské armády jsou v rozporu se všemi mezinárodními a dvoustrannými dohodami. Polsko zvýšilo počet vojáků v souvislosti s výskytem spontánního uprchlického tábora pro přibližně 2 000 osob na bělorusko-polské hranici poblíž kontrolního stanoviště Bruzgi v Hrodenské oblasti Běloruska.Náčelník oddělení mezinárodní vojenské spolupráce běloruského ministerstva obrany Oleg Vojnov již dříve uvedl, že vzhledem k neochotě polského vojenského vedení zahájit dialog je Minsk nucen přijmout adekvátní odvetná opatření „jak samostatně, tak v rámci stávajících dohod se svým strategickým spojencem - Ruskou federací“.Podle běloruského ministra obrany Viktora Chrenina vzniká dojem, že Polsko chce konflikt rozpoutat tím, že do něj zatáhne EU.Zdůraznil, že „zavedený systém reakce na jakékoli hrozby a výzvy nám umožňuje zajistit bezpečnost země, a to v případě potřeby i s naším hlavním strategickým spojencem - Ruskou federací“.Vojenská aktivita, kterou sousedé rozpoutali v blízkosti běloruských hranic, podle něj nesouvisí silou, prostředky a rozsahem s migrační krizí. „Zaznamenáváme zintenzivnění vojenských aktivit v oblasti Grodna. V blízkosti státní hranice Běloruské republiky, na jejích západních hranicích, vzniklo uskupení čítající přes 15 000 osob. Zahrnuje jednotky a orgány velení a řízení ze dvou brigád územní obrany,“ řekl Chrenin.Kromě toho jsou podle jeho slov v oblasti Kuznice rozmístěny síly 16. mechanizované divize polských ozbrojených sil.Litva, Lotyšsko a Polsko nedávno oznámily nárůst počtu zadržených nelegálních migrantů na hranicích s Běloruskem a obvinily Minsk z vytváření migrační krize. Minsk všechna obvinění odmítá. V souvislosti s touto situací polský prezident zavedl na území sousedícím s Běloruskem výjimečný stav a do ochrany hranic byla zapojena armáda a policie. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko poznamenal, že Minsk již nebude omezovat příliv nelegálních migrantů do zemí EU: kvůli západním sankcím na to „nejsou peníze ani síly“. Běloruská pohraniční stráž opakovaně tvrdí, že Litva, Polsko a Lotyšsko násilně vyhánějí migranty na běloruské území.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.