Orbán hned zpočátku zdůraznil, že zatímco Maďarsko bylo v roce 2015 tvrdě kritizováno za své metody boje proti přílivu migrantů, mnoho evropských států ho od té doby následovalo a postavilo podél svých hranic ploty.Po migrační krizi, která v Evropě vypukla v roce 2015, začaly maďarské úřady uplatňovat tvrdou politiku vůči migrantům a uprchlíkům, kteří překračují hranice země. Budapešť za to byla ostře kritizována humanitárními agenturami OSN a Evropské unie. Zejména v Bruselu maďarské úřady kritizují, a to především za to, že odmítají plnit rozhodnutí EU o přijímání uprchlíků.Zmiňme však, že pokud jde o uhrazení nákladů na stavbu plotu, Maďarsko v tom není samo. Již dříve dvanáct členských států odeslalo Evropské komisi dopis, v němž požaduje vyčlenění finančních prostředků na výstavbu hraničních bariér, které by zamezily vstupu nelegálních migrantů do Schengenského prostoru. Mezi země, které dopis odeslaly, se řadí státy Visegrádské skupiny, pobaltské státy, Rakousko, Bulharsko, Řecko, Dánsko a Kypr.Důvodem zmíněného požadavku je především zhoršující se situace na polských a litevských hranicích. Uvádí se, že Polsko a Litva se potýkají s výrazným problémem spojeným s nelegální migrací, který je podle představitelů těchto zemí způsoben kroky běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten podle řady unijních ministrů vnitra nese odpovědnost za to, že se uprchlíci z Afriky a Blízkého východu dostávají do Evropské unie přes bělorusko-litevskou a bělorusko-polskou hranici. V souvislosti s tím Polsko a Litva již zahájily stavbu hraničních bariér s tím, aby zamezily vlně nelegální migrace.Sledujte náš kanálna jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.