„Potřebujeme zintenzivnit naše úsilí snížit emise a zmírnit následky klimatické krize. Pokud v tomto selžeme, na dalších konferencích budeme diskutovat už jen o nezvratné devastaci naší planety,“ upozornila Čaputová a dodala, že mladá generace tomuto problému rozumí.Informovala, že na Slovensku se 42 procent mladých lidí velmi obává klimatické krize a zároveň si 73 procent myslí, že lidstvo v péči o planetu selhalo. Dvě třetiny považují opatření politiků na řešení klimatické krize za zklamání.Hlava slovenského státu také poukázala na nedávnou studii ze zemí po celém světě, podle níž 40 procent mladých lidí zvažuje, zda vůbec mít v důsledku klimatické krize děti.Vyjádřila se pochvalně ke snahám Evropské unie snížit emise o nejméně 55 procent do roku 2030 a k plánu udělat z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Jak dodala, EU bude ve stejném směřování pomáhat i rozvojovým zemím.Čaputová poukázala na výrazný pokrok Slovenska v ochraně životního prostředí za uplynulá tři desetiletí. Celkové emise Slovenska od roku 1990 poklesly o 46 procent, emise metanu jsou nižší o více než o polovinu. SR už nyní vyrábí 80 procent elektřiny nízkouhlíkově a od roku 2023 přestane používat uhlí k výrobě elektrické energie. Celkem 43 procent prostředků z plánu obnovy chce SR využít pro zelenou dopravu, průmysl a budovy.Nejvyšší slovenská představitelka zdůraznila, že boj proti klimatické krizi vyžaduje úsilí celého světa.V souvislosti s touto výzvou Čaputová připomněla, že Slovensko v letech 2019 až 2023 zdvojnásobilo svůj dobrovolný příspěvek do Zeleného klimatického fondu.Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.