Noční vlaky budou mít hodinový „prostoj“ na nádražích, kam přijedou kolem druhé až třetí hodiny v noci. Naopak noční tramvaje a autobusy ve velkých městech pojedou vícekrát než během předchozích nocí. Na českém území se to dotkne čtyř spojů Českých drah a jednoho RegioJetu a také přímých ubytovacích vozů. RegioJet oznámil, že budou v noci hodinu čekat i jeho mezistátní autobusové spoje.Jedinou výjimkou je vlak Praha–Brno, který odjíždí o půlnoci a do cíle přijíždí ve 2:52. „Tento vlak na své trase nebude na přechod času nikde čekat,“ upozornil mluvčí Českých drah Petr Pošta.Regionálních vlaků se změna času nedotkne. Podle jízdního řádu by sice o víkendech mezi druhou a třetí v noci mělo jet několik nočních osobních vlaků v okolí Prahy, ty však zůstávají kvůli opatřením souvisejícím s covidem-19 zrušené.Autobusy, které jedou pouze jednou za noc, pojedou i tentokrát jen jednou, v jednotlivých městech to však bude podle jiného času. V Brně a okolí se budou řídit ještě letním časem, takže například autobus v 2:13 z Kuřimi do Brna pojede ve 2:13 letního času a ve 2:13 středoevropského času již ne. Také v Plzni pojede spoj N12 ve 2:10 od Mrakodrapu pouze podle končícího letního času. Zato v Ostravě pojede spoj linky 11 ve 2:13 od Plynáren do Zábřehu již podle zimního času.Evropští politici se zatím neshodli na tom, zda je lepší letní čas, který podle průzkumů preferuje více lidí, nebo nechat po celý rok astronomický čas, což doporučují odborníci a svědčí pro to i zkušenost, kterou udělalo Rusko. A dokud se nedohodnou, bude pravidelné střídání pokračovat.Podzimní změna času je návratem k přirozenému počítání času, kdy je slunce v poledne v nadhlavníku a podle expertů nebývá vliv na lidské zdraví tak velký jako na jaře, kdy se hodina naopak „ztrácí“.Středoevropským časem se bude Česká republika i všechny sousední státy a většina dalších zemí Evropské unie řídit do posledního březnového víkendu. Potom – opět ve 2 hodiny v noci ze soboty na neděli – začne znovu platit letní čas.Letní čas prodlužuje dobu, po kterou je světlo odpoledne či večer, zato však později svítá. Původní argument pro jeho zavedení souvisel s údajnými energetickými úsporami. V českých zemích byl poprvé zaváděn v době první světové války, potom i za druhé světové války. Natrvalo se začal v Československu používat v 70. letech v době energetické krize. Do roku 1995 se letní čas zaváděl vždy na šest měsíců. Od roku 1996 trvá 7 měsíců, což odpovídá standardu Evropské unie.Z průzkumu, který v roce 2018 provedla STEM/MARK, vyplynulo, že si ukončení střídání letního a zimního času přeje 84 procent lidí. Evropská komise dokonce připravila směrnici, která s ukončením každoročních posunů počítala, a schválil ji Evropský parlament s předpokladem, že střídání ustane letos – v roce 2021.Unie však předpokládala, že se členské státy dohodnou, kterým časem se dál budou řídit, což se nepodařilo. V poslední době navíc musela diskuse o letním čase ustoupit jiným problémům.Jsou státy, které v posledních letech od střídání času ustoupily. Příkladem může být Rusko, které si postupně vyzkoušelo obě varianty. Nejprve v roce 2011 zůstalo u letního času. Protože však vyšlo najevo, že některým lidem působí tmavá zimní rána velké potíže, na podzim 2014 se čas ještě jednou změnil a od té doby se Rusko řídí časem, respektive časy, které jsou přirozené pro jednotlivá jeho pásma.Česká vláda letos v září schválila harmonogram pro změny času na příštích pět let, počítá tedy s tím, že nejméně do 25. října 2026 se nic nezmění.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.