Tímto stylem přemýšlí například ve středočeské Litni, kde by se obyvatelé mohli zahalit do tmy jakmile přijede poslední vlak a znovu by se rozsvítily až ráno. Radnice už dokonce mezi místními vypsala anketu. A o této cestě začínají přemýšlet i další menší obce, kterým by nové ceníky mohly zamíchat s napjatými rozpočty. Rozpočty na energie se totiž navyšují v průměru okolo 25 %, přičemž vše záleží na tom, jak obce energii nakupují a zda mají fixované ceny, uvádí se v článku.Starosta Litně Filip Kaštánek dále navrhl i další způsoby, jak na osvětlení ušetřit. Dle něj by se z lamp, kde jsou dvě žárovky, mohla jedna vymontovat.Ve hře je také instalace tzv. chytrých lamp, které po půlnoci svítí pouze na dvacet procent a naplno jedou, jen když jde někdo kolem.Liteň ale není jediná, kdo řeší, jak ušetřit. Například ve Vřesině u Hlučína (1 700 obyvatel) přemýšlí o tom, že by zhasínali každou druhou lampu.Ta následně dodala, jak by zatím věc řešila: „Moje představa zatím je, že bychom zachovali třeba každou druhou lampu, aby to nebylo život ohrožující. Samozřejmě je potřeba některá místa nechat, ale kdybychom nesvítili polovinou lamp od půlnoci do čtyř, není to žádná hrůza a ta úspora už něco znamená.“Vypnutí lamp v obci má však svá pravidla, protože na některých místech veřejné osvětlení plní bezpečnostní prvky, třeba u silnic. Z tohoto důvodu je nutné vypnutí projednat s příslušnými úřady a policií.Nárůst kriminality?S tím souvisí i to, že by se daným krokem mohlo nechtěně přispět i k nárůstu kriminality. S nápadem tak proto nesouhlasí bezpečnostní expert a bývalý kriminalista Stanislav Kazbunda.Argumentuje tím, že veřejné osvětlení neslouží jen k tomu, aby bylo vidět na cestu, ale také jako prevence.Problémy sem, problémy tamČást měst a obcí však řeší i jiné problémy, které souvisí s tím, že některé úřady či další instituce financované z veřejných nebo městských peněz si do této chvíle nezajistily elektřinu či plyn na následující rok.Situaci komplikuje i fakt, že mnoho obcí či podřízených organizací musí, stejně jako Vřesina, hledat nového dodavatele. Konec společnosti Bohemia Energy totiž zasáhl poměrně dost subjektů. Svaz měst a obcí komunikoval se starosty a z celkem 448 odpovědí jich 53 uvádělo, že přímo obec nebo jejich podřízené instituce byly klienty padlého dodavatele energií.Ani ze hry nejsou ani větší města. Ty sice nakupují energii postupně, ale i u nich se promítne nynější prudký nárůst cen, i když se zpožděním. Pražský dopravní podnik bude napřesrok ku příkladu platit za elektřinu přibližně o 60 % více než letos.Podle energetického manažera hlavního města Jaroslava Klusáka ale současná situace hraje do karet hledání úspornějších alternativ. Mnozí totiž uvažují, jak více využívat lokální obnovitelné zdroje. V Praze, kde vzniklo Pražské společenství obnovitelné energie, například chtějí stavět fotovoltaické elektrárny na střechách budov v majetku metropole.Ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková si ale myslí, že i když se dá určitá část výkonu vlastními zdroji nahradit, nejde to u úplně všeho.Zelená ano, ale ne moc rychleV neposlední řadě za zmínku stojí i evropský zelený balíček Fit for 55, jehož požadavky mohou dle některých zástupců samosprávy spíše finančně uškodit. Chtějí proto, aby byl přechod k zelenější energetice postupnější.Zástupci obcí navíc volají po nastavení takového systému, jenž umožní těšit se z příznivého klimatu a prostředí pro kvalitní život všem, nejen těm, kteří si to mohou finančně dovolit.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.