Vzhledem k tomu, že Evropská unie je téměř zcela (z 95 %) závislá na Číně, pokud jde o potřebu hořčíku, evropský průmysl hliníku, železa a oceli a jejich dodavatelé surovin již trpí deficitem, uvádí komentátor. Dále v dodavatelském řetězci hrozí, že se problém rozšíří na tisíce evropských podniků a ohrozí miliony pracovních míst, včetně klíčových odvětví, jako je automobilový průmysl a stavebnictví. Ceny hořčíku v Evropě ve výši 10 000 až 14 000 dolarů za tunu ve srovnání s cenou 2 000 dolarů za tunu na začátku roku nazývají loupeží. Předpovídají, že do konce listopadu zásoby hořčíku v Evropě zcela dojdou a evropský průmysl se potopí, ne-li zcela zhroutí.Co se tedy skutečně stalo a jaké jsou důvody?Pro začátek podle něj stojí za zmínku, že hořčík je široce používán v kovoprůmyslu a strojírenství. Hořčík je nejlehčí konstrukční materiál používaný v průmyslovém měřítku. Hořčíkové slitiny váží čtyřikrát méně než ocel. Hořčík se také skvěle opracovává. Proto se používá především jako lehký konstrukční kov ve slitinách. Zejména se hojně používá v automobilovém a leteckém průmyslu.V posledních letech se Čína podílí na světové produkci hořčíku z 80-85 %. Mimochodem Rusko, které má největší světové zásoby tohoto kovu, je nejbližším pronásledovatelem Číny, ale produkuje ho 13-15krát méně než Čína. Výroba hořčíku je soustředěna v závodech v Bereznikách (AVISMA) a v Solikamsku (Solikamský hořčíkový závod). A je příznačné, že po několika letech sporů a soudních sporů ohledně převodu vlastnictví závodu v Solikamsku generální prokuratura nedávno požádala o zabavení akcií ve prospěch státu s tím, že se jednalo o nezákonnou privatizaci v letech 1992-1996, uvádí.Zatímco Evropa produkuje přibližně 17 % světových zásob hořčíku, jeho produkce je minimální. V důsledku toho je podle jeho slov téměř zcela závislá na dodávkách z Číny. V září čínská vláda rozhodla o uzavření 35 z 50 hutí a o snížení výroby v ostatních hutích na polovinu. Ve skutečnosti tak vznikl obrovský deficit.Důvod snížení produkceProč tedy Čína drasticky snížila produkci hořčíku? Odpověď je jednoduchá: kvůli energetické krizi, píše komentátor RIA Novosti. V rámci těchto požadavků Čína nejen slíbila, že se do roku 2060 přiblíží k uhlíkové neutralitě, ale začala se tímto směrem aktivně ubírat. V červenci Čína zavedla nový systém obchodování s emisemi CO2. Ještě předtím začala Čína zavírat uhelné doly - během několika let jich bylo uzavřeno mnoho stovek.V září se, jak píše Michajlov, země potýkala s vážnou energetickou krizí, kterou se snažila řešit nejen znovuotevřením zakonzervovaných dolů, ale také cíleným snižováním spotřeby elektřiny.Mimochodem, nedostatek hořčíku už zasáhl i Severní Ameriku. Kanadský výrobce Matalco Inc. minulý týden oznámil svým zákazníkům, že dostupnost hořčíku „vyschla“, a pokud bude nedostatek přetrvávat, bude muset již v příštím roce omezit výrobu a dodávky slitin.EU nyní jedná s Čínou a vyzývá ji, aby zvýšila produkci hořčíku. Ale samozřejmě ne nabídkou pomoci v podobě dodatečných dodávek energie: Číňané si mají dodatečnou energii pro uspokojení svých evropských potřeb najít sami.Další problémyJe však hořčík jediným problémem? Michajlov píše, že v loňském roce byl celosvětový nedostatek čipů a automobilový průmysl (a nejen ten) tímto nedostatkem trpěl a stále trpí. Nedávno vyšel najevo nedostatek zcela jiného druhu - nedostatek řidičů nákladních automobilů, který se projevil zejména ve Velké Británii. To má zajímavou souvislost: po nuceném zvýšení mezd řidičů kamionů se Británie potýká s velkým nedostatkem řidičů autobusů. Každý slyšel o nedostatku uhlí a plynu v Evropě (a mimochodem i v jihovýchodní Asii). Na jaře se v Evropě očekává nedostatek hnojiv. Celý svět je navíc na pokraji nedostatku mědi - zásoby mědi na londýnské burze klesly na rekordně nízkou úroveň za půl století obchodování, zatímco cena se za rok zvýšila jedenapůlkrát.Seznam je dlouhý. A všechny tyto problémy nejsou způsobeny pouze pandemií covidu-19. Stejnou měrou, ne-li větší, je způsobila činnost Západu. Jednak specifickými metodami řešení krize, založenými na emisi nepředstavitelného a nezajištěného množství světových měn (především dolaru). Za druhé, Západem inspirovaný „zelený přechod“, který, jak je propagován, není ani tak zájmem o životní prostředí, jako spíše o udržení ekonomické převahy na úkor ostatních zemí.V této situaci budou inflace, občasný nedostatek různého zboží a trvalé projevy energetických krizí po celém světě stále běžnější. Stejně jako se dnes stále častěji objevují obrázky poloprázdných regálů amerických supermarketů, které připomínají sovětské pulty na přelomu 80. a 90. let, dodává.Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.