Vědci tento objev učinili na základě analýzy vzorků lidských exkrementů nalezených v srdci dolu Hallstatt v rakouských Alpách.Frank Maixner, mikrobiolog z výzkumného ústavu Eurac v italském Bolzanu, který byl hlavním autorem zprávy, uvedl, že ho překvapilo zjištění, že horníci těžící sůl před více než dvěma tisíciletími byli natolik vyspělí, že „záměrně používali fermentaci“.„Podle mého názoru je to velmi sofistikované,“ řekl Maixner. „Je to něco, co jsem v té době nečekal.“Rakev, která obsahovala ostatky muže a dokonale zachovalou sekeru, byla nalezena náhodou při pracích na golfovém hřišti Tetney. Nález je podle vědců dosud nejstarším důkazem zrání sýru v Evropě.A zatímco konzumace alkoholu je jistě dobře doložena ve starších písemných pramenech a archeologických nálezech, výkaly těžařů obsahovaly první molekulární důkaz o konzumaci piva na tehdejším kontinentu.V městečku Hallstatt, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, se již více než 3 000 let vyrábí sůl. Místo „je velmi specifické, nachází se v Alpách, uprostřed ničeho,“ řekl Maixner. „Celá komunita pracovala a žila z tohoto dolu.“Horníci zde trávili celé dny, pracovali, jedli a chodili na toaletu do dolu. Právě díky stálé teplotě kolem 8 °C a vysoké koncentraci soli v dole se výkaly horníků uchovávaly obzvlášť dobře.Analýza vzorkůVědci analyzovali čtyři vzorky: jeden z doby bronzové, dva z doby železné a jeden z 18. století. V jednom z nich, starém asi 2 700 let, byly nalezeny dvě houby, Penicillium roqueforti a Saccharomyces cerevisiae. Obě jsou dnes známé pro své využití při výrobě potravin.Vědci také zkoumali stravu horníků, která se skládala především z obilovin, některých druhů ovoce a fazolí a masa jako zdroje bílkovin. „Podle mého názoru byla strava přesně taková, jakou tito horníci potřebovali,“ řekl Maixner.Hlavním rozdílem oproti dnešnímu jídelníčku je míra zpracování potravin, která byla v té době velmi nízká. Horníci doby bronzové a železné používali celá zrna, což naznačuje konzumaci jakési kaše. U horníků z 18. století se zrna objevovala rozemletá, což naznačuje, že jedli chléb nebo sušenky.Ve čtyřech zkoumaných vzorcích byla mikrobiota velmi podobná mikrobiotě moderních nezápadních populací, které mají spíše tradiční životní styl. To naznačuje „nedávný posun“ v mikrobiotě industrializovaných lidí, „pravděpodobně v důsledku moderního životního stylu, stravy nebo pokroku v medicíně,“ uvádí studie.Mikrobiota je však často spojována s různými moderními chorobami, uvedl Maixner. Podle něj by určení, kdy přesně k této změně došlo, mohlo vědcům pomoci pochopit, co ji způsobilo. Studie byla ve středu zveřejněna v časopise Current Biology.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.