Během návštěvy Washingtonu se australská ministryně zahraničí Marise Payneová zajímala o osud Juliana Assange, který nadále zůstává zavřený v londýnském vězení Belmarsh. Ke schůzce s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem došlo 15. září. Payneová měla údajně předat „očekávání, že pan Assange bude mít právo na spravedlivý proces, lidské a spravedlivé zacházení, přístup k lékařské a další pomoci i svému právnímu týmu“.Podle senátorky za Zelené Janet Riceové je to ale málo. Členka parlamentní skupiny Dostat Assange domů prohlásila, že nedávný skandál ohledně únosu zakladatele WikiLeaks svědčí, že americká vláda „se nikdy nezajímala o spravedlivý proces a soud“. Podle ní by australská vláda měla být „pobouřena a požadovat od USA okamžité propuštění Assange“.Assange nyní v britském vězení čeká na to, jak dopadne odvolání americké vlády proti dřívějšímu rozhodnutí soudu, který odmítl jeho vydání do USA. Tam čelí obvinění z publikování utajených informací v rozporu se špionážním zákonem.V neděli portál Yahoo News informoval o plánu americké CIA unést v roce 2017 Assange z ekvádorského velvyslanectví v Londýně, kde tehdy trávil svůj pátý rok exilu. V administrativě Donalda Trumpa se vedla živá diskuse, nakolik je operace legální i praktická. Administrativa dokonce šla tak daleko, že po CIA chtěla, aby představila plán vraždy novináře.Tehdejší ředitel CIA Mike Pompeo byl údajně rozzuřen zveřejněním na portálu WikiLeaks souborů pod názvem Vault 7, které vyzrazují hackerské nástroje americké rozvědky. Údajně šlo o největší únik dat v dějinách CIA. Dříve Pompeo označoval WikiLeaks za „nepřátelskou nestátní zpravodajskou službu“.Řada novinářů ale stojí za Assange a kritizují rozhodnutí Spojených států soudit zakladatele WikiLeaks v souladu se špionážním zákonem. Podle nich to otevírá dveře k perzekuci investigativních novinářů. Sám Assange žádný kybernetický útok proti vládním počítačům nespáchal, ale zveřejnil informace, které získal americký armádní analytik Bredley Manning.Manning, který mezitím podstoupil změnu pohlaví a změnila si jméno na Chelsea, v roce 2017 po sedmi letech vězení omilostnil americký prezident Barack Obama. O dva roky později ale byla opět zatčena kvůli tomu, že odmítla vypovídat před porotou v kauze WikiLeaks. V roce 2020 se pokusila ve vězení potřetí spáchat sebevraždu a následně byla propuštěna.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikacích Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.