Kiszelly poznamenává, že institut Századvé pravidelně provádí průzkumy veřejného mínění, kteréuvádí, že přes 80 procent lidí v Maďarsku nechce žádnou migraci, ať už kvůli nedávné nedobré zkušenosti v zemích západní Evropy nebo vlastní historické zkušenosti, kdy se část Evropy mezi Maďarskem a Srbskem nacházela zhruba 150 let pod ottomanskou nadvládou.Ve vztahu k migraci je však podle něj důležité chápat, proč EU chce přijímat migranty. V členských státech totiž dochází k populačnímu poklesu, a pokud tento trend bude pokračovat, do konce tohoto století ubude podle profesora zhruba 180 milionů.„Jenže EU má ono takzvané „evropské řešení“, což znamená systematickou a organizovanou migraci z jiných kontinentů do Evropy a následné přerozdělení migrantů mezi všechny členské státy, protože ve všech dochází k populačním poklesům,“ poznamenal Kiszelly.Evropská unie a Brusel tak podle něj nepřestanou zkoušet zvát lidi z dalších kontinentů také kvůli poklesu, který čeká i HDP. „To znamená, že abychom udrželi dnešní úroveň HDP, musíme podle nich udržet i dnešní populaci. A pokud se populace zmenšuje – kde vygenerujeme HDP? Naši němečtí přátelé také říkají: „Pokud máte infrastrukturu, jako jsou domy, školy, vlakové stanice a nemocnice pro 500 milionů lidí a najednou to všechno bude prázdné, co s tím budeme dělat?“, “ uvádí profesor pozici Německa.Dodává ale, že zemím Visegrádu, co se růstu HDP týče, se naopak daří velmi dobře. Oním „nemocným mužem Evropy“ je podle profesora hlavně eurozóna, kvůli které EU chce protlačovat azylovou politiku a umožnit migrantům příchod.Problémem je podle Kiszelly také to, že v plánech pro reformu Dublinského systému se říká, že pokud nastane situace s vysokou migrací, budou zavedeny migrační kvóty.„Brusel nás zrazuje, protože toto řešení tlačí přes Soudní dvůr Evropské unie. To v praxi znamená, že neziskovky George Sorose, nebo někdy i sám Brusel, ženou Maďarsko před soud a doufají v úspěch. Nejsou schopni změnit politické plány maďarské vlády, nebo dalších zemí Visegrádu, tak doufají, že změny docílí skrze justiční systém,“ upozorňuje profesor.Jak se proti tomu postavit?Kiszelly se domnívá, že členské státy mají projevit vůli a ukázat své alternativy a jejich životaschopnost.Dobrou alternativou, kterou nabídly země Visegrádu během slovenského předsednictví EU, je tzv. „flexibilní solidarita“, kdy státy, které mají zájem přijímat migranty, jednoduše mohou.Maďarsko a země Visegrádu navíc nabídly ochranu vnějších hranic a teď kromě maďarské hranice byly další policejní patroly vyslané i do Severní Makedonie a Srbska. Nynítaké premiér Andrej Babiš prohlásil, že je ochoten opět vyslat Maďarsku na pomoc armádu, tak jako v roce 2015.Vzít věci do vlastních rukou je přesně to, co dnes má podle profesora Visegrádská čtyřka dělat.„V demokratickém systému musíme umět ukázat alternativy. Flexibilní solidarita je politickou alternativou, za kterou stojí přinejmenším čtyři členské státy EU a nejspíš i Rakousko a Dánsko, někteří další možná budou následovat. Měli bychom to uvést v platnost. To je také důvod, proč jsou policisté a vojáci v Maďarsku vítáni, abychom Evropské unii ukázali, že ten nápad funguje a že za ním stojí solidarita. Myslím si, že to je důležité,“ shrnul maďarský profesor Zoltán Kiszelly.Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.