Tisíce lidí se snaží uprchnout z Afghánistánu poté, co se moci v zemi ujalo radikální hnutí Tálibán*. Řecko, které na vlastní kůži poznalo náraz první migrační vlny před zhruba šesti lety, dělá vše proto, aby se situace neopakovala. Aby vláda odradila potenciální migranty, spustila „mediální blitzkrieg“, který má odradit lidi od pokusů nelegálně překročit hranice. Afghánský velvyslanec, který je nadále loajální bývalému režimu, je ale tímto postupem znechucen.Premiér Kyriakos Mitsotakis po odchodu mezinárodní koalice z Afghánistánu odstartoval kampaň, kterou financuje Evropská unie, s cílem dát migrantům jasně najevo, že Řecko si své hranice dokáže ubránit a žádný příliv nelegálních migrantů nedopustí.V rámci této kampaně budou afghánské největší noviny a sociální média bombardovány zprávami s cílem odradit Afghánce od toho, aby platili převaděčům za jejich služby. Na sociálních sítích i platformě YouTube budou zveřejňovány drastické záběry života nelegálních migrantů v Řecku. Mezi nimi je i migrační centrum na ostrově Samos, které obklopuje vojenský plot s magnetickými bránami, a připomíná spíše přísně střežené vězení.Sám velvyslanec říká, že byl vždy proti nelegální migraci, neboť nechce, aby jeho spoluobčané při strastiplné cestě přišli o život. „Nejhorší součástí mé práce je informovat rodiny dětí, které zemřely na moři nebo v lesích kolem řecko-turecké hranice,“ tvrdí Samadi. S nástupem Tálibánu se ale situace změnila.Podle něj, pokud nebude Tálibán dodržovat základní lidská práva a nevytvoří skutečně inkluzivní vládu, tak „bychom neměli bránit ohroženým lidem, ale měli bychom jim pomáhat dostat se odtud pryč“.Západní země vládu Tálibánu neuznávají. Není proto ani jasné, co bude s afghánským diplomatickým sborem, který se odmítá podřídit novému režimu. Dříve v EU včetně České republiky se nejvyšší političtí činitelé vyslovovali za navázání dialogu s Tálibánem, aby se předešlo nové migrační krizi i růstu teroristické aktivity. O přiznání jejich vlády se zatím nemluví.*Teroristická organizace zakázaná v Rusku