Finanční analytický úřad v poslední době čelil několika dotazům od českých vysokých škol ohledně toho, zdali mohou určité studenty přijímat ke studiu. Příkladem jsou studenti z Íránu a Sýrie. Právě z toho důvodu se organizace rozhodla vydat příručku, kde se upřesňuje, co je pro Českou republiku z hlediska práva závazné.„Z často se opakujících dotazů vysokých škol a akademických pracovišť jsme nabyli přesvědčení, že by bylo vhodné vydat ucelenější text k této problematice a současně návod, jak v této věci optimálně postupovat,“ sdělil ředitel Finančního analytického úřadu Libor Kazda.Příručka obsahuje i tabulku, kde je uvedeno, jaké země jsou považovány za nejvíce rizikové, a jaké naopak nikoli. Jako země s vysokým rizikem jsou označeny KLDR a Írán – „sankce kvůli proliferaci zbraní hromadného ničení“.Za země s „nulovým rizikem“ jsou označeny EU, NATO, Austrálie, Spojené království, Jižní Korea a další.Česká republika je vázána sankcemi, které byly vydány OSN a Evropskou unií. Za porušení sankcí se přitom podle Finančního analytického úřadu považuje nejen poskytnutí technologických postupů nebo přímo součástek. Ze strany vzdělávacích zařízení může dojít k porušení sankcí právě tím, že ke studiu citlivých oborů přijmou kandidáty z Íránu či například Sýrie. Za další porušení sankcí je považováno i to, že by lidé z těchto zemí přizváni na technologickou konferenci.Úřad také varoval před „podezřele výhodnými nabídkami ke spolupráci či jiné formě partnerství“.„Každý nese svůj díl právní a společenské odpovědnosti za to, že výsledky výzkumu v jaderné oblasti neumožní šíření zbraní hromadného ničení nebo že poznatky z výzkumu v oblasti informačních a komunikačních technologií neumožní systematické porušování základních lidských práv ve třetích zemích,“ stojí v příručce.„Náš ústavní pořádek zaručuje svobodu bádání a dává vysokým školám akademickou svobodu. Nicméněi vědecké bádání má svůj právní rámec, jehožsoučástí je i ochrana před negativními důsledky výzkumu a potřeba zajistit, aby nedocházelo k jeho zneužívání, které by vedlo k ohrožování mezinárodního míru a bezpečnosti, šíření zbraní hromadného ničení, porušování základních lidských práv nebo podpoře terorismu,“ uvádí příručka, která má celkem 21 stran, ve svém závěru.Zpráva obsahuje i seznam „citlivých“ oborů, jichž se výše uvedené týká nejvíce. Jedná se o energetiku, biotechnologie, fyziku, chemii a biochemii, informační a komunikační technologie, jaderné obory, letectví, strojírenství, technologie materiálů a další.Blízký východRegionu Blízkého východu hrozí „salámový efekt“. To znamená postupné zhoršování situace a horečné jaderné zbrojení v případě, pokud Írán získá jadernou zbraň, řekl v rozhovoru pro Sputnik na začátku září ministr zahraničí Izraele Ja’ir Lapid.Podle jeho slov je problémem íránských jaderných zbraní znepokojen nejen Izrael, ale také nejbližší sousedé Íránu, včetně Saúdské Arábie, SAE a Bahrajnu.„Lidé musí chápat, že získá-li Írán jadernou zbraň, začne horečné jaderné zbrojení na Blízkém východě. Tyto zbraně začnou vyvíjet také Saúdská Arábie, Egypt, Turecko – všichni. Vzpomeňte si na růst radikálního islamismu v Afghánistánu, který je sousedem Pákistánu – země, která už vlastní jaderné zbraně, a hned pochopíte, že naše obavy nejsou bezdůvodné. Bude to, co můžeme označit za „salámový efekt“ (postupné zhoršení situace) v regionu, získá-li Írán jadernou zbraň. Musíme se přesvědčit o tom, že k ničemu podobnému nikdy nedojde,“ řekl tehdy Lapid.