Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal předpokládá, že Evropská unie dosáhne do poloviny století klimatické neutrality a do konce tohoto desetiletí sníží emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Těchto cílů je možné dosáhnout pomocí přechodu na obnovitelné zdroje energie, které Evropská unie podporuje.O to překvapivější je rozhodnutí společnosti Vestas Wind Systems, dánského výrobce turbín, uzavřít tři ze svých továren v Německu, Španělsku a samotném Dánsku. Vedení společnosti své rozhodnutí vysvětlilo tím, že se jedná o optimalizaci výrobního procesu a dodavatelských řetězců.Na tento rozpor upozornil Samuele Furfari, profesor energetické geopolitiky a energetické politiky ze Svobodné univerzity v Bruselu.Furfari, vzděláním chemický inženýr, pracoval mezi lety 1982 a 2018 na vysokých pozicích v Evropské komisi. Nyní ovšem patří mezi kritiky evropské energetické transformace a zelených aktivistů. Mezi jeho poslední knihy patří tituly Vodíková iluze a Environmentalismus: Útok na západní společnost.V úterý čínský prezident Si Ťin-pching v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN oznámil, že Čína již nebude v zahraničí stavět uhelné elektrárny. Tímto krokem chce přispět v boji proti změnám klimatu. V rámci infrastrukturní iniciativy Pásu a cesty čínské firmy stavěly uhelné elektrárny například v Indonésii, Bangladéš, Mongolsku či Vietnamu. V letech 2013–2019 financoval třináct procent uhelných kapacit stavěných mimo Čínu.Nicméně čínský prezident nevzal na sebe žádný závazek ohledně omezení uhelných projektů u sebe doma. Dříve ovšem Si Ťin-pching avizoval, že do roku 2060 má Čína dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy o deset let později než Evropská unie.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikacích Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.