Co se v mládí naučíš, ke stáru jako když najdeš. Toto moudré rčení známe všichni. Problém je, když má dojít na politiku. A obzvlášť, když naše děti politice učí kontroverzní neziskovka Člověk v tísni. O co jde?Nejprve zpráva z tisku. Studentské volby do Sněmovny vyhrála koalice Piráti a Starostové, která získala 30,4 procenta hlasů. Na druhém místě těsně skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) s 29,4 procenty. S odstupem na třetím místě bylo hnutí ANO, které mělo 8,5 procenta hlasů, čtvrtá Strana zelených dostala 7,1 procenta. Další strany získaly méně než pět procent hlasů, takže by je středoškoláci do Sněmovny neposlali. Hlasy odevzdalo 40 899 žáků z 312 středních škol po celé České republice.Volit mohli žáci starší 15 let. Školní volby se uskutečnily dnes a v pondělí. Věrně napodobovaly ty opravdové. Zasedly studentské volební komise a voliči museli prokázat svou totožnost. Po ukončení voleb komise sečetla platné hlasovací lístky a výsledky poslala k dalšímu zpracování sociologické agentuře.Pořád to zní nevinně? Tak přitvrdíme. Výsledky studentských voleb se od těch reálných v minulosti výrazně lišily. Podle ředitele vzdělávacího programu Jeden svět na školách (spadá pod Člověka v tísni) Karla Strachoty se ale po jedenácti letech jejich pořádání ukazuje, že volební preference studentů naznačují výsledek řádných voleb v dlouhodobější perspektivě. A o to právě jde. Neziskovka Člověk v tísni pořádá Studentské volby od roku 2010. A od té doby se pomalu, ale jistě, mění preference bývalých studentů, dnes třicátníků. Kolik procent měli Piráti před 11 lety? Strana dostala ve sněmovních volbách 0,8 procento hlasů. O tři roky později se Piráti přehoupli přes 2 procenta a v roce 2017 vstoupili do Poslanecké sněmovny se skoro 11 procenty hlasů. To náhoda nebude, že?Ještě malá perlička. Hlasy studentů zpracovává sociologická agentura Kantar Millward Brown. Ano, přesně ta agentura, která spolupracuje s Českou televizí. Mají to ale hezky podchyceno.O Studentských volbách Sputnik hovořil s Lucií Šafránkovou, poslankyní za SPD a místopředsedkyní sněmovního výboru pro sociální politiku.„Jde o klasický příklad toho, jak tzv. politické neziskové organizace zneužívají své postavení a finanční prostředky, které dostávají ze státního rozpočtu, tedy od všech daňových poplatníků. Zde konkrétně Člověk v tísni zneužívá svůj dlouhodobý a exkluzivní přístup do škol k ovlivňování průběhu a výsledku voleb do Poslanecké sněmovny.A to nejen načasováním zveřejněním tohoto „průzkumu“ těsně před volbami, ale i snahou na poslední chvíli pomoci koalicím Piráti-STAN a SPOLU prostřednictvím hlasů prvovoličů resp. nejmladších voličů.Důležitým benefitem této akce je pro organizaci Člověk v tísni to, že si v praxi, skrze její výsledky, ověří, jak účinné je jejich dlouhodobé ideologické a působení na středoškoláky přes jejich přednáškové indoktrinační programy, které na školách dlouhá léta neomezeně provozují. Například jde o program „Jeden svět na školách“,“ říká známá politička.Není podezřelé, že jen co se začaly Studentské volby pod patronací Člověka v tísni konat, tak roste popularita Pirátů? Nebo to je jen náhoda?„Tady může klidně jít o náhodu. Náhodou už ovšem není velká propagace těchto „voleb“ a jejich výsledků, kterým vévodí koalice Piráti- STAN a SPOLU celkovým ziskem okolo 60 procent hlasů s Člověkem v tísni spřátelenými médii typu Seznam Zprávy a dalšími.Tady už se jedná o nátlak s rysy manipulace. Protože jednak nejde o žádné plnohodnotné a svobodné volby, ale jen o jakousi anketu. A navíc ani nejde o poctivý průzkum veřejného mínění dle standardních metodologických kritérií. Nemluvě o tom, že jde ve velké míře o vyjádření osob, které nemají volební právo.Uvědomme si také, že v České republice je, co se rozdělení středoškolských studentů týče, 31 % gymnazistů, 44 % studentů středních odborných škol s maturitou a zbytek jsou učni.Jak zjistil statistik Michal Urban, dle veřejně dostupných dat bylo do tohoto projektu Člověka v tísni zapojeno 312 škol. Dle zmíněného rozdělení středních škol v ČR dle jejich typů, aby šlo o skutečně reprezentativní vzorek, by tedy mělo být do této akce zapojeno 103 gymnázií, 137 středních odborných škol a 72 učilišť.A jaká je skutečnost? Zúčastnilo se 159 gymnázií, 120 středních odborných škol a 33 učilišť. Gymnázia zde tedy mají o polovinu větší zastoupení, než by měla mít, a učiliště naopak o více než polovinu nižší.Navíc nejsou dodrženy proporce v zastoupení škol dle počtu obyvatel krajů atd. Rozhodně tedy nejde o pravdivý vzorek rozložení volebních preferencí našich středoškoláků.Tím by byl například projekt, do kterého by se mohli, v případě jejich zájmu, zapojit všichni žáci všech středních škol v České republice, a který by nebyl výběrový a nebyl by organizovaný politickou neziskovou organizací, ale například Asociací krajů, protože právě samosprávné kraje mají u nás střední školství ve své gesci,“ míní paní poslankyně.Je vhodné, aby nevládky učily naši mládež volit?„Určitě ne, teorii volebního práva, volebního procesu a volebních systémů mají studenty učit odborní pedagogové v rámci základů společenských věd a politologie.Zásadní problém je i to, že přístup do škol k provádění podobných aktivit mají pouze politické neziskové (a nátlakové) organizace reprezentující jednu stranu politického spektra a jeden myšlenkový směr (progresivní relativismus a multikulturalismus) a podporující pouze vybrané politické strany, se kterými jsou mnohdy různými způsoby propojené,“ říká poslankyně za SPD Lucie Šafránková.Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikacích Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.