Jupiter je často bombardován různými tělesy, jako je prach, asteroidy nebo jádra komet, které jsou zaznamenávány jak pozemními pozorovateli, tak kosmickými loděmi. Nejznámějšími případy kolizí velkých těles s plynným obrem byl pád komety Shoemaker-Levy 9 na Jupiter v roce 1994 a neidentifikované jádro komety v roce 2009. Takové události dokáží vytvářet temné stopy v oblacích planety, vznikající následkem zničení šokového tělesa v atmosféře planety, které mohou existovat dlouhou dobu.13. září roku 2021, v 22:39:30 koordinovaného světového času brazilský astronom-amatér José Luis Pereira pomocí svého 27,5centimetrového reflektorového teleskopu objevil nový případ pádu tělesa na Jupiter, které vypadalo jako jasný záblesk a byl viditelný po dobu dvou sekund. Záblesk byl zaznamenán na jupiterské zeměpisné šířce 106,9° a délce + 3,8° a byl potvrzen dalšími amatérskými astronomy.Předpokládá se, že to může být asteroid o velikosti asi sto metrů nebo malé jádro komety, v současné době neexistuje žádný důkaz potvrzující skutečnost, že srážka zanechala temnou stopu v atmosféře Jupiteru.Stopy vodní páry v řídké atmosféře největšího Jupiterova měsíce GanymeduJiž dříve výzkumy poukazovaly na to, že Ganymed, který je největším měsícem v naší sluneční soustavě, může obsahovat více vody než všechny pozemské oceány dohromady. Sám Jupiter má však extrémně nízké teploty a voda na jeho povrchu je zamrzlá.I když se dříve spekulovalo o možnosti, že by se led na povrchu Ganymedu přeměňoval přímo na plyn, tento předpoklad nebylo možné potvrdit žádnými důkazy. Toto nové odhalení přišlo poté, co vědci analyzovali stará a nová data z Ganymedu získaná pomocí Hubbleova vesmírným dalekohledem NASA.Během mise sondy NASA s názvem Juno k planetě Jupiter se výzkumníci snažili pomocí Hubbleova teleskopu změřit množství atomového kyslíku v atmosféře jovianského měsíce. Vědci kupodivu našli velmi málo atomového kyslíku, což poukázalo na existenci jiného vysvětlení pro dřívější ultrafialové signály.Vědci tedy zaměřili svou pozornost na zjištění příčin toho, proč povrchová teplota Ganymedu během dne prudce kolísá.Po několika pozorováních dospěl výzkumný tým k závěru, že na nejteplejších místech na měsíčním povrchu existuje možnost, že se led může zahřát do té míry, která bude dostatečná k tomu, aby se přeměnil přímo na páru. Vědci také poznamenali, že mezi řadou ultrafialových snímků z Ganymedu byly zaznamenány rozdíly, které se kupodivu shodovaly s místy v atmosféře, v nichž by člověk na základě klimatických podmínek měsíce očekával, že se objeví voda. Získané údaje názorně poukazovaly na přítomnost vodní páry v atmosféře.Sledujte náš kanál na chatovací aplikaci Telegram, která je jednou z nejbezpečnějších. Budeme vám tam přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.