V posledních několika letech na konci podzimu a na začátku zimy zaznamenávají obyvatelé Severní Ameriky a Evropy masivní zánik přelétavých ptáků. Za účelem zjištění příčiny tohoto neobvyklého jevu provedli ekologičtí vědci z Francouzského Národního centra pro vědecký výzkum spolu se svými kolegy z Norska a USA experiment.Během letní sezóny se vědci vydali do východního Grónska a na tlapkách 1500 ptáků, patřících k pěti nejzranitelnějším druhům, umístili miniaturní senzory, které umožňují sledovat trajektorii jejich pohybu.Vzhledem k tomu, že mrtví ptáci jsou obvykle silně vyčerpaní, první verze předpokládala, že ptáci, kteří se dostanou do vírů cyklonů, ztrácejí síly v boji proti vzdušným proudům a nakonec umírají. Za účelem zjištění rozsahu dopadu těchto povětrnostních jevů na ptáky vytvořili vědci počítačový model, ve kterém zkombinovali pohybové linie ptáků s trajektoriemi cyklonů, které vznikají na cestě ptáků migrujících z oblastí arktických hnízdišť na jih, k místům zimovišť. Tyto cyklony mohou trvat několik dní a jsou často velmi intenzivní.Autoři výzkumu provedli modelování aerodynamiky pohybu ptáků ve vzdušných proudech cyklóny a ke svému překvapenízjistili, že ptáci s největší pravděpodobností neumírají kvůli zvýšenému výdeji energie, ale kvůli tomu, že se nemohou normálně stravovat. Zkoumané druhy si totiž potravu obstarávají tak, že se potápěly pro ryby do mořských vod, což ale při silném větru není možné, jelikož nemohou provádět takové vzdušné manévry.Ptáci se přitom nemohou zastavit a odpočinout si, ale jsou nuceni pokračovat v letu za jakýchkoliv podmínek. Pokud vítr několik dní neutichá, ptáci dlouho zůstávají hladoví, dokud nakonec neuhynou. Vzhledem k tomu, že frekvence a síla sezónních cyklónů v severním Atlantiku se v důsledku klimatických změn výrazně zvyšuje, autoři dospívají k závěru, že v příštích letech budou přelétaví ptáci ještě zranitelnější. Jak situaci napravit, vědci zatím nevědí.