V pět a půl milionovém Slovensku, kde se ke katolické církvi hlásí 73 % obyvatel, někteří slovenští věřící totiž podle církevního analytika Imricha Gazdy nepovažují papeže Františka za dobrého katolíka kvůli jeho pokrokářským postojům, které se týkají například migrantů nebo homosexuálů.Od papeže Františka se část věřících naopak distancuje, jak poukazuje katolický kněz Karol Moravčík.„Otevřeně nesouhlasí s vyjádřeními papeže Františka k migraci, očkování a k homosexuálům. To vede část věřících k přesvědčení, že tento papež není dobrý katolík,“ říká kněz.A rovněžani někteří slovenští kněží a biskupové podle něj nesdílí postoje papeže Františka.Dalším důvodem nižšího zájmu o setkání s papežem byl také fakt, že věřící si v čase lockdownu přivykli sledovat mše z pohodlí svých obývacích pokojů. „Sednu si k televizi, o nic nepřijdu a budu to mít mnohem komfortnější než někde v Šaštíně na louce,“ přibližuje myšlení těchto lidí Gazda.Argentinec Jorge Mario Bergoglio, arcibiskup z Buenos Aires, se stal papežem 13. března 2013. Vystřídal Benedikta XVI. a přijal jméno František na počest svatého Františka z Assisi. Je prvním mimoevropským papežem po více než tisíciletí a vůbec první hlavou katolické církve z amerického kontinentu. Je také prvním Svatým otcem pocházejícím z Tovaryšstva Ježíšova(Řád jezuitů).Hlava katolické církve Slovensko navštíví již počtvrté. Třikrát do této země zavítal papež Jan Pavel II. Poprvé, v roce 1990, kdy bylo ještě Slovensko součástí Československa, pakv letech 1995 a 2003 už jako samostatnou republiku.Návštěvu papeže Františka provází motto S Marií a Josefem na cestě za Ježíšem.