Výbor OSN v roce 2011 zjistil, že počet plně kojených dětí se zvyšuje především v rozvojových státech. Na nutnost zabránit tomuto trendu v České republice upozornil v červenci Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády. V usnesení upozornil na významný ekonomický přínos kojení a navrhl kroky pro posílení mezinárodního programu nemocnic přátelských miminku (BfHI 2018), do kterého je od roku 1993 zapojená Česká republika.Koordinátorkou programu Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc je MUDr. Soňa Šuláková, povoláním zaměřená na pediatrii a neonatologii a péči o nezralé novorozené děti. Ta nastínila přínosy kojení a svou vizi, jak by v něm vláda mohla podpořit maminky. Během pandemie její kolegové vypomáhali na covidových odděleních pro dospělé a podíleli se na očkování. Energická a půvabná lékařka, která je navíc televizní moderátorkou pořadu Sama doma na ČT1, promluvila o svých koníčcích a o tom, jak se vypořádává s pracovním stresem.Čím je unikátní mateřské mléko a jak dlouho by ho v ideální situaci měla maminka využívat? Jaký názor máte na dokrmování a kdy by se s ním mělo začít?Soňa Šuláková: Mateřské mléko je ideální potravou pro kojence a poskytuje veškerou energii a živiny, které dítě potřebuje během prvních měsíců života. Obsahuje cukry, tuky, bílkoviny, ale také spoustu dalších bioaktivních látek. Např. prebiotické oligosacharidy a probiotika – živé mikroorganismy zejména typu bifidobakterií, které hrají roli v imunitních reakcích. Jeho další součástí jsou imunoglobuliny všech tříd, zejména imunoglobulin A, který je důležitý pro ochranu střeva před viry a bakteriemi, laktoferrin, který se nachází jednak v mateřském mléku nebo ho produkuji neutrofilní leukocyty a jeho úkolem vázat volné železo a tím zabránit přemnožení bakterií, které využívají železo jako růstový faktor. Mateřské mléko obsahuje 4x více nenasycených mastných kyselin než kravské mléko, součástí mateřského mléka jsou i adipokiny, které jsou zodpovědné za to, že kojené děti v dospělosti méně trpí obezitou.A obecně kojené děti dosahují lepších výsledků v testech inteligence, mají v pozdějším věku menší pravděpodobnost vzniku nadváhy nebo obezity a menší sklon k cukrovce.Toto všechno mluví pro maximální podporu kojení. Proto bych s dokrmováním byla opatrná, a pokud si to maminka přeje, snažila bych se jí co nejvíce pomoci rozvinout laktaci. Existují ale situace, kdy kojení není možné, nebo to prostě přes veškerou snahu nejde. Indikace k dokrmování jsou tak celou další kapitolou a je nutné je zvážit individuálně. Například těžší dehydratace novorozence spojená větším úbytkem na váze nad 15 %, nedostatečným močením a teplotou by směřovala k podání dokrmu, ale i tak bych se nejdříve snažila zajistit odstříkané mateřské mléko a teprve až poté bych volila umělou formuli.Jste hlavní lékařkou Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouce. Zaznamenala jste změnu doby hospitalizace po porodu? Jaký je počet císařských řezů?Ve všech vyspělých zemích je trendem zkracování doby hospitalizace novorozence a maminky. A ruku na srdce, každý z nás se asi mnohem lépe cítí v domácím prostředí. V Olomouci jsme na tom podobně jako v Rakousku nebo Francii, většina dětí je propuštěna dokonce i před 72. hodinou života. Od roku 2019 se u nás doba hospitalizace ještě zkrátila. Výjimkou nejsou děti, které odcházejí domů po odběru biochemického screeningu po 48. hodině života a poskytujeme i možnost ambulantního porodu, kdy maminka odchází domů s dítětem za 2 hodiny po porodu a o novorozence se následně staráme v novorozenecké ambulanci.Počty císařských řezů ve FN Olomouc se pohybují okolo 26 % ze všech porodů. V dlouhodobém hledisku jejich počet mírně poklesl. Nutno podotknout, že FN Olomouc je Perinatologickým centrem, takže máme více patologických porodů, tím pádem více komplikací a je větší šance ukončení porodu císařským řezem.Podle výzkumu organizace Šestinedělky a České ženské lobby z roku 2018 se počet plně kojených dětí za posledních 15 let snížil o 10 % kvůli přístupu zdravotnického personálu v porodnicích. Údajně rodičkám neposkytují včas potřebné informace a pomoc laktačních poradkyň/proškoleného personálu. Dle Vašich informací přetrvává tento problém i nyní? Jak se změnil přístup rodiček ke kojení za poslední dobu? Hraje v tom roli velikost porodnice, odbornost personálu či reklama na náhrady mateřského mléka?Za mě velmi složitá otázka, záleží také na metodice sledování, ale dle mého názoru se liší realita statistická od reality v konkrétních porodnicích. Sama vidím velké rozdíly mezi jednotlivými pracovišti. S klidným svědomím mohu říci, že ve FN Olomouc se o podporu kojení snažíme maximálně. Máme v provozu laktační poradnu, která funguje každý všední den, a mohou se na nás maminky obracet při potížích s kojením, na oddělení máme kromě novorozeneckých sestřiček i laktační poradkyně, které se věnují jenom kojení. O tom se nám před 10 lety ani nesnilo. A plánů do budoucna je také spousta.Rodičky ve většině případů kojit chtějí, jenom potřebují empatii, podporu a v 78 % případů i dopomoc s kojením, když to nejde úplně podle představ. A roli nehraje velikost porodnice, jenom přístup, nadšení a vzdělanost personálu.FN Olomouc byl od roku 1998 udělen certifikát Nemocnice přátelské k dětem (Baby Friendly Hospital Initiative). To je globální program založený WHO a dětským fondem UNISEF v roce 1992 a revidovaný v roce do BFHI 2018, který nabízí koncepci podpory laktačního programu. Existuje monitoring splnění kritérii tohoto programu Baby Friendly Hospital, případná recertifikace? Jak sama hodnotíte pomoc matkám na Vašem pracovišti a co vyžaduje změnu/podporu?Monitoring naplňování kritérií BFHI samozřejmě existuje a je možné nemocnici i titul odebrat, pokud by dlouhodobě zásady BFHI porušovala.Na jednu stranu by bylo dobré nemocnice pravidelně recertifikovat a kontrolovat dodržování stanovených postupů, na druhou stranu tady narážíme na finanční nákladnost recertifikace a ne každá nemocnice je schopna tuto finanční zátěž podstoupit.Ve FN Olomouc se snažíme podporovat kojení maximálně, jak jsem se již zmiňovala v předchozí otázce. Co se týká donošených dětí, můj sen je mít i několik laktačních sester, které by fungovaly v souladu s konceptem FN Olomouc a vyjížděly by pomáhat maminkám s kojením domů, navíc by třeba novorozence znaly z hospitalizačního pobytu a péče by na sebe krásně navazovala. Snažíme se také zvýšit procento kojených nezralých dětí. Pracujeme na tom, ale někdy to je trošku oříšek. Představte si, že se Vám narodí miminko například ve 25. týdnu těhotenství, váží 600g a zůstává v nemocnici i 2-3 měsíce a my bychom rádi, aby bylo s maminkou a podporovali laktaci. Jenže pro 20 nezralých dětí máme jen 4 lůžka pro maminky a ty, na které lůžko nezbyde, musí denně dojíždět třeba i 80 km kvůli návštěvám a kojení… Už roky se snažíme vybudovat nový koncept porodnice a já bych si přála, aby se to podařilo co nejdříve.V červnu 2021 Odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády České republiky vydal podnět, ve kterém navrhuje důslednou implementaci BFHI 2018 a vyzývá ministra zdravotnictví k založení Národní komise pro kojení. Dokument uvádí, že kojení ušetří v ČR 2-3 % HDP (tj. 100 miliard Kč za rok). Nakolik je podobný orgán (založený a fungující od roku 2019) přínosný? Jakým způsobem mají být zdravotnická zařízení motivována k dodržování metodiky BFHI?Kojení je v krátkodobém i dlouhodobém hledisku prospěšné a my všichni si musíme uvědomit, že podpora kojení a vyšší procento kojených dětí nám dlouhodobě mohou ušetřit obrovské množství finančních prostředků vydaných za zdravotní péči. Národní komise pro kojení složená z praktických odborníků by měla pomáhat s osvětou, vzděláváním personálu, analyzovat data a klidně i řešit situaci v konkrétních zařízeních. Motivací pro zdravotnická zařízení k dodržování metodiky BFHI by určitě bylo poskytnutí finančních prostředků na navýšení počtu personálu, zejména financování pozice laktační sestra, která by měla v kompetencích péči jenom o kojení.V čem covid poznamenal Vaši práci a služby podpory kojení? V čem spočívaly největší potíže a jak jste se s nimi vypořádala? Proč se podle Vás nevyplnila očekávání, že pandemie přinese nový baby boom?Celosvětová pandemie měla dopad i na naši porodnici. Sami jsme viděli, že v druhé a třetí vlně stoupal počet rodiček s covidem, takže jsme řešili, jak zajistit dostatečné množství lůžek pro izolaci maminky a miminka na společném pokoji a neohrozit zdravé rodičky. Také jsme zažívali psychicky náročné chvíle, kdy jsme byli nuceni pečovat o děti, jejichž maminky měly těžký průběh onemocnění covid-19 a byly v umělém spánku na umělé plicní ventilaci. Kromě toho pracujeme dlouhodobě v početním oslabení, protože lékaři z novorozeneckého oddělení vypomáhali na covidových odděleních pro dospělé a dnes se podílíme na očkování populace a pravidelně docházíme do očkovacích center. Přitom počet porodů se u nás nezměnil a pacientů neubylo. A babyboom? Ještě uvidíme… Myslím si, že na začátku spíše panovaly obavy a jestli se stalo něco letos na jaře, to zjistíme až na konci roku.Jste osobou mnoha talentů: kromě ordinování v novorozeneckém oddělení a práci ve Vojenské nemocnici Olomouc jste vedla také pořad Sama doma na ČT1, aktivně se věnujete moderování společenských akcí, organizujete odborné konference. Celosvětová pandemie přispěla k tomu, že téměř každý je odborníkem na zdraví. Existuje podle Vás potřeba odborné zdravotní osvěty, která by mohla probíhat i formou talk show/radiového vysílání? Jak byste to případně představovala?Díky za kompliment. Ale teď vážně – odborná osvěta radiovou nebo TV talk show je určitě potřeba a v televizi jsou zdravotnická témata těmi nejsledovanějšími. Pro mě osobně je to jeden z mých dalších cílů a snů. Spíše ta televizní. Nabídnout prostor pro dotazy, vysvětlit situace zábavnou formou. Popularizátor vědy Daniel Stach to dělá výborně, dovedu si představit být s ním tandemu.Vaše lékařské povolání ve FN Olomouc je nesmírně významné a fyzicky náročné, jelikož se mimo jiné věnujete i dětské paliativní péči. Odkud čerpáte síly na Vaši zodpovědnou práci v nemocnici a další rozmanitý program? Co je Vaším největším koníčkem?Medicína je to, co mě nesmírně baví a má smysl. I když musím přiznat, že rok 2021 byl pro mě i po osobní stránce hodně náročný, elán mě naštěstí neopustil.A baterky nejlíp dobíjím právě moderováním, kdy se potkávám s rozmanitým spektrem lidí. Mezi mé koníčky patří také cestování, kterého si teď v létě zase užívám o něco více a podívala jsem do vysněných Benátek a výhledově bych ráda i do Moskvy. Také se snažím věnovat tanci a golfu. I když u golfu u mě zatím platí pravidlo, že Váš golfový hendikep odpovídá času, který trávíte v práci. Takže hendikep vysoký a v práci jsem občas vážně hodně.