Podle informací bulvárního deníku tím Schytz neztratil moc času. Za pouhých několik hodin mu jeho nový detektor kovů oznámil tento nález.V rozhovoru s novináři amatérský archeolog prohlásil, že to bylo „pouhé štěstí“.Díky svému zařízení našel Dán 22 předmětů z drahého kovu o celkové váze skoro jeden kilogram. Mezi nejcennějšími artefakty jsou velké medailóny ozdobené zobrazeními skandinávského boha Ódina a římského císaře Konstantina a také s dalšími magickými symboly a runami.Na místo nálezu už dorazili archeologové. Domnívají se, že poklad ležel pod zemí asi 1500 let. Některé z nalezených předmětů patří do 6. století.Podle slov odborníků nalezené věci poskytují neocenitelnou informaci o tom, že skandinávská mytologie pochází částečně ze starořímského náboženství a umění. „Vidíme zde skandinávskou mytologii v jejím počátečním stavu,“ podotkl Peter Wang Petersen, vědec archeolog z Národního muzea Dánska. „Skandinávci vždy dokázali čerpat nové myšlenky z toho, co viděli v jiných zemích, a pak je přeměnit v to, co je jim blízké,“ dodal.Odborníci se domnívají, že poklad byl zakopán velkým vůdcem a že tento region byl velkým hospodářským střediskem, měl obchodní styky s bývalou Římskou říší a zformoval se dlouho před vznikem Dánského království v následujících staletích.„Jenom vůdce této záhadné společnosti by dokázal shromáždit poklad podobný tomu, který byl zde nalezen,“ řekl Mads Ravn, vedoucí oddělení archeologie, výzkumů a sbírek muzeí Vejle v Dánsku.Odborníci vytyčili také několik jiných verzí původu tohoto pokladu. Myslí si, že ho zakopali, aby zachránili zlaté výrobky před uchvatiteli anebo, aby je obětovali bohům. V roce 536 došlo také k erupci sopky na Islandu, která způsobila klimatický chaos a hlad v Evropě.Podle informací The Irish Sun bude zlato vystaveno ve Vejle v únoru, poté ho převezou do Národního muzea Dánska. Nálezci bude zaplaceno procento v souladu s místním zákonodárstvím. Částka odměny není známa, protože cena pokladu nebyla ohlášena.